Je pod mrakem a předpověď hlásila nějaký déšť. Během hodinové jízdy tuk-tukem nám část cesty proprší, ale před Udongem naštěstí přestane. Tuk-tukář mě vysazuje u schodiště vedoucího nahoru k pagodě. Dlouhé nohavice brzy nasáknou vodou z kaluží. Podél schodiště se pohybují makakové. Naštěstí tu nejsou oprsklí, jako třeba v Malajsii nebo na Bali, kde hledají, co by lidem ukradli.
Schody mě dovedou k opravdu zdobné bílé pagodě. Je odtud pěkný výhled na okolní většinou rovinatou krajinu a vesničky okolo. Pagoda je zřejmě novějšího data. Na hřebenu kopce ale stojí další pagody, které již vypadají staršího data a tipla bych si, že pocházejí z doby, kdy byl Udong královským městem. Nejprve sejdu k pagodám na severní straně a pak se vydám na jižní stranu, kde je opravdu několik zajímavých staveb. Jedna pagoda je opět krásně zdobená rytinami. Jiná má na vrcholu ze čtyř stran obličej. V malých domcích jsou modlitebny. V jedné je velká socha Buddhy oblečeného do uniformy. Vypadá to poněkud divně. Atmosféra je kvůli té uniformě taková militantní. Na rozdíl od hlavní bílé pagody zde na ostatních místech nejsou návštěvníci. Dovedu si ale představit, že během náboženských svátků se to tu zaplní. O tom ostatně svědčí i konstrukce stánků dole pod kopcem. Je tu dokonce i malá horská dráha.
Okolo poledne vyjíždíme zpět do Phnom Penhu. Tuk-tukář mi nabízí ještě zastávku ve fabrice na hedvábí, ale tuším, že je to taková ta “povinná turistická” zastávka, kde se očekává, že nakoupíte. Místo toho mu řeknu, ať mě nechá u královského paláce, abych jej navštívila. Jenže po jedné, hodině, kdy přijedeme, je prý ještě zavřený a bude otvírat až ve dvě. Tak se tedy nechám odvézt na Ruskou težnici, kde si ještě dokoupím pár proutěných výrobků, naobědvám se (nudlová polévka) a pak se jiným tuk-tukářem nechám odvézt do hotelu. Nějak se mi dnes už nechce nic objevovat. Na královský palác kašlu. Relax na pokoji, balení batohu a k večeru jdu k nedaleké tržnici najít něco k snědku. Zaujme mě stánek, kde se griluje maso. Dám si na grill kuřecí nožku. Za 5 tisíc rielů. Pak ještě koupím banány a láhev vody a jdu se navečeřet na pokoj.
Myslím, že tento den byl ze všech co se zajímavosti programu asi jeden z nejslabších. Dva dny v Phnom Penhu jsou moc.
Žádné komentáře:
Okomentovat