Poslední večerní procházka rušnými ulicemi kolem Pub Street (ta ulice mě fakt nepřesvědčí o tom, že ke dobré tam jít na večeři nebo za zábavou) a v osm jsem zpět na hotelu. Ještě chvíli relax u bazénu a o půl desáté mě vyzvedává Mr. Cheo, aby mě odvezl na autobusovou stanici společnosti Giant Ibis. Před měsícem jsem si online koupila lístek na noční lehátkový bus do Kampotu. A jsem zvědavá, jaká to budou lehátka. Už zkušenost z Vietnamu s nočními autobusy byla fajn. Člověk si mohl alespoň natáhnout v těch sedačkách nohy. Zde by to měly být regulérní patrová lehátka. Na jedné straně dvojlůžko, na druhé jednolůžko. A to jednolůžko mám zamluvené. Na nádraží dojedeme na 10 minut. Loučím se s tuk-tukářem a jdu na malé nástupiště s polstrovanými sedačkami. V deset odjíždí jeden autobus bůhví kam. Jakmile odjede, přistaví se autobus směr Phnom Penh a Kampot. V Phnom Penhu bude zastávka, kde část lidí vystoupí a další přistoupí.
Na zavazadlo dostanu visačku a do ruky lístek. Před vstupem na palubu sundávám boty a dávám je do pytlíku, aby se to tu nezašpinilo (tak to bylo i ve Vietnamu). Opravdu mám úzkou postel. Při nákupu jsem si zvolila horní lůžko. Víceméně omylem. Uvelebím se, do zástrčky dám redukci na nabíjení mobilu (jaká prozřetelnost), že jsem si adaptér na hotelu přibalila do batohu). Součástí lůžka je i polštář a deka. I když jela klimatizace, mohla jsem si ji zavřít a ani jsem nepotřebovala mikinu.
O půl jedenácté vyjíždíme. Za chvíli mě to kodrcání uspí. A s přestávkou spím až do Phnom Penhu, kam dojedeme ve 4 ráno. A pak ještě dál spím skoro až do Kampotu. Tam dojedeme asi o půl osmé ráno. Běžný dojezd v osm. Vyspala jsem se docela kvalitně. Jen to WC na palubě by mohlo být lepší…A jaká byla cena za tento noční přejezd? 25 USD.
Žádné komentáře:
Okomentovat