Snídani jsem si domluvila na pul devátou. Dostávám obložený talír se šunkou, sýrem, zeleninou a k tomu chleba, máslo. A taky caj.
A pak už vyrážím na cestu smerem k rece Fojnica, kde u pekné mešity Tabacka precházím Kožarski most a ocitám se u areálu zrejme již zbourané kožedelné fabriky KTK. Na parkovišti je umísten takový ten selfíckovský nápis Visoko a na pozadí cní pyramida Slunce. Nekde v areálu KTK by mely být tunely, které byly objeveny v roce 2006 na brehu reky Bosna. Tehdy Nadace pyramidy Slunce vedená Samem Osmanagicem vycistila a zajistila 150 metru tunelu. Jejich výška je 3 m. Byly zde nalezeny fragmenty kamenných kruhu. Jeden z tunelu vede k pyramide Mesíce a druhý pod rekou Fojnica k pyramide Slunce. V roce 2007 zde byla objevena podzemní sín. Bohužel behem odkrývání zacala tunely zaplavovat voda z reky a výzkumné práce tu musely být zastaveny. Dnes jsou prý tunely neprístupné a v dezolátním stavu.
.JPG)
Projdu otevrenou vrátnicí do prostoru fabriky, po které zustal stál již jen komín a mírím smerem k rece Bosne. Podél brehu je vybudovaný chodnícek. Vedle díry do svahu, kde jsou odkryté tunely, je informacní tabule. Vstup do tunelu není nijak zavrený a to ani pres to, že trámy, které mely podpírat strop, jsou polorozborené a na první pohled je jasné, že tu není nic stabilní a klidne by se mohly trámy zrítit. Se svítilnou v ruce jdu nakouknout do tunelu vedoucího vpravo jakoby to svahu. Po pár metrech to ale otácím. Vážne nechci riskovat. Nemám žádnou helmu, kdyby mi neco spadlo na hlavu.
Od areálu KTK jdu po silnici smerem na pyramidu Mesíce. Nejsou tu žádné smerovky a správnou cestu nacházím díky mapám.cz. Stoupám kolem luk, na kterých se pasou cerno-bílé ovecky. K pyramide Mesíce by to mely být zhruba 3 km. V polovine cesty me míjí auto a ridic nabízí svezení. Je to majitel pozemku s obcerstvením, který leží na pyramide. Docela mi tak zkrátí cas, který bych strávila na ceste. Na jeho pozemku je nekolik míst, kde byl pod nánosem hlíny odkryt kamenný povrch pyramidy. Je to trochu zvláštní. Na každém míste má trochu jiný sklon. Majitel pozemku (jehož jméno jsem zapomnela v okamžiku, kdy se mi predstavil) mi ukáže, kudy mám jít na vrchol pyramidy. Mezitím co si budu prohlížet nalezište, uvarí kafe. Projdu brankou a po stezce lesem dojdu na údajný vrchol pyramidy. I zde je odkrytý povrch pyramidy. Kolem svahu jsou ale patrné vyhloubené valy, zrejme zákopy. z války. Je tu i pozustatek partyzánského bunkru, jehož cást se zrítila. Je to zvláštní místo se zvláštní atmosférou.
Po návratu k drevenému obcerstvení jsem pozvaná na pravou bosenskou kávu. Zatímco ji majitel pripravuje na kamnech, které ohrívají místnost, je mi nabídnuta rakija. Prý vlastní produkce. Na etikete nechybí symbol pyramidy. Majitel bohužel anglicky neumí, takže se snažíme dohovorit slovanským esperantem. Dozvídám se, že tu pres léto organizuje meditacní retreaty, že sem jezdí hodne Cechu a že Ceši jsou fajn. S tímto názorem se setkávám ve Visoku ješte mnohokrát. Majitel rakiju nepije. Je muslim a je Ramadán. Ovšem Ramadán neslaví striktne. To by nesmel pít se mnou kafe a u toho kourit cigaretu.
Je z nej cítit jakási melancholie. Nechápe, jak mužu cestovat sama, aniž by mi bylo smutno. Zdá se, že asi prožil težké casy.
Na poledne se rozloucím a jdu zpet do centra Visoka. Cesta by mi mela údajne trvat minut. Z pod mraku postupne prokukuje slunce a nasvetluje krajinu. Mužu si tak prohlédnout panoramata pyramidy Slunce, na kterou jsem se rozhodla dnes taky vystoupat. Kolem cesty si všímám cedule upozornující na miny. Zdejší svahy ješte nebyly vycišteny. Na pravé strane pak u památníku venovanému místnímu policistovi vidím další zákopy a pozustatky skrýší. Kdopak se tu asi behem války ukrýval?
Prejdu reku a podle cedulí zacnu stoupat po asfaltce smerem k vykopávkám na pyramide Slunce.
Pyramida Slunce, alias dríve Visocica, se zvedá jižne od centra mesta do nadmorské výšky 766 metru. Se svými 270 metry je nejvyšší pyramidou sveta. Zároven je to prý nejstarší pyramida, jejíž stárí se odhaduje skoro na 30 tisíc let. Zachovány jsou tri strany pyramidy - severní, východní a západní. Pokryta je prý betonovými bloky, které jsou mnohem lepší kvality, než dnes známý beton. Podle geodetického institutu se severní strana pyramidy témer perfektne kryje s kosmickým severem.
Odchylka je jen 12 sekund. V roce 2007 potvrdil nemecký geofyzik pomocí radaru existenci podzemních chodeb. Byla zjištena a zmerena existence elektromagnetického a ultrtazvukového paprsku o frekvenci 28 Hz, který vychází z vrcholu pyramidy. Paprsek je široký 4,5 metru a jeho frekvence levitace a komunikace. Okolo pyramidy se pak nachází ultranízká frekvence 7,83 Hz (Schumannova rezonance), která je prý nejlepší pro fyzický, duševní a mentální rozvoj.
Na vrcholu pyramidy stojí ruina stredovekého královského hradu ze 14.století. Údajne na vrcholu stála pevnost již v rímských dobách. Než zamírím po asfaltce práve na vrchol pyramidy, zajdu si nejprve k vykopávkám, kde byl na nekolika místech odkryt betonový povrch pyramidy. Vstupné je 5 marek, pokud nechci pruvodce, nebo 10 marek s pruvodcem. Pruvodce nepotrebuji. Podél stezky jsou rozmístené dvoujazycné informacní tabule, kde se lze docíst snad o všem, co se pyramidy týká. Pri pohledu na údajný nejtvrdší beton se nemužu ubránit skepsi. Trochu to vypadá jako slepence, které jsou v prírode bežné. Vystoupám, až kam to jde po stezce. Zde je jakoby díra ve svahu. Že by nejaký tunel?
Poté, co si prohlédnu archeologickou oblast, vydávám se po asfaltce smerem k vrcholu pyramidy. Po levé strane stojí prý pyramida Lásky, jejíž povrch je pokrytý lesem. Zde nejak nemužu najít ten typický tvar pyramidy. Na louce mezi obema pyramidami se pasou ovce a stojí nekolik domku. Zde je poklidná atmosféra. Odbocím na cestu napravo a mírím k vrcholu, který je také pokrytý vegetací. U cesty stojí nekolik aut místních prodejcu minerálu a suvenýru. U pána, kterého podezrívám, že je manželem majitelky antikvariátu ve meste, která me vcera pozvala na caj, si nakonec kupuji za 40 marek kamennou pyramidku, která je z cásti z ametystu a z cásti z krystalického kremene, které oba mají pozitivní energetické úcinky. Pyramidku hodlám nabít na vrcholu pyramidy. O kus dál me zastavuje další prodejce. Hned se ptá, jestli jsem Ceška. Ceši jsou prý dobrí a dává mi do ruky jako dárek prívešek na klíce ve tvaru pyramidy. Je mi jasné, že tím chce dosáhnout toho, že si u nej taky neco vyberu. V kufru auta má polodrahokamy, pyramidy se spirálami, ruzné prívešky a další suvenýry. Musím jej zklamat. Vycerpala jsem zamýšlený pocet pyramid a suvenýru, které bych si potrebovala odvézt jako suvenýr. Presto mi prívešek nechává jako dárek.
Poslední úsek výstupu po úzké stezce je docela strmý. Po dešti nebo když mrzne bych tudy nechtela jít. Vystoupám nahoru k obvodovým zdem stredovekého hradu. Nahore je umístený stožár s vlajkou, která je viditelná z dálky. Z vrcholu jsou pekné výhledy na okolí. V dálce jsou videt zasnežené vrcholky pohorí Jahorina, kam jsem puvodne chtela na jednodenní trek, ale kvuli snehu to nevyjde. Procházím se po vrcholu a snažím se odhadnout, kde presne je ten skutecný vrchol, kudy prochází energetický paprsek. Pro jistotu nekolikrát zmením místo, na kterém chvíli posedím a cerpám energii, slunecní paprsky a snažím se levitovat :-). Pyramidka se nabíjí.
O pul ctvrté opouštím vrchol pyramidy Slunce a vydávám se k tunelum Ravne, kde bych chtela pred tím, než zavrou, hodinku cerpat pozitivní energii. Prodejce, u kterého jsem koupila pyramidku me s úsmevem zdraví. Po asfaltce sestoupám k tunelum. Cesta mi trvá déle, než jsem odhadovala. K obchudku, kde se prodávají vstupenky a také voda z tunelu, dorazím deset minut pred pátou. Ptám se, jestli je ješte otevreno. Pokladní, která dnes není tak sympatická, jako vcera, mi sdeluje, že otvírací doba uvedená na dverích (9 - 17 hod) je platná pro obchod se suvenýry, že jsou tunely dál otevrené. Kupuji si za 5 marek vstup na hodinku. Chvíli rozmýšlím, jestli vezmu jednu lahvicku vody z pyramid za 10 marek, ale pak to nechávám prípadne na další den.
Nasazuji helmu, která je pripravená u vstupu do tunelu a jdu bloudit labyrintem tunelu a hledat keramické balvany K2, K1 a kámen s runami s tajemným vzkazem o kosmické bráne. V tunelech jsou šipky odkazující na ruzné meditacní okruhy a také potrebné smerovky ukazující, kudy je východ. Snadno se tu dá zabloudit. Behem procházky tunely jsem se dostala až do hloubky 300 metru od vstupu. Cím dál od vstupu, tím vyšší koncentrace negativních iontu, které mají pozitivní vliv na zdraví. Našla jsem nekolik míst, kde je umístená cedulka, že zde probíhá cištení a zprístupnování tunelu. Nakonec najdu megalit K2, kolem kterého sedí lidé a meditují. Nekterí na keramický blok položili náramky. Sedám sem na pul hodiny. Na blok dávám pyramidku.
Po meditacní hodince v tunelech se vydávám podél hlavního tahu k nákupnímu centru, kde se teším, že si dám chutnou veceri v podobe najaké místní dobroty. Ceká me ale zklamání. Restaurace je pro uzavrenou spolecnost lidí, kterí sem jdou oslavit nejaký muslimský svátek a po setmení mohou v rámci Ramadánu bohate pojíst. Cíšníci mají seznam hostu a pro turisty není místo.
Vydávám se tedy do centra mesta najít nejakou jinou restauraci, kde bych pojedna. Bohužel je to ale bída, co se nabídky týká. Jednak je nedele a nekteré podniky jsou zavrené. A pokud jsou otevrené, tak také nabízejí jídlo pozvaným hostum v rámci Ramadánu. Poté, co me odmítnou v další restauraci práve kvuli muslimské veceri, se vracím do pizzerie Milano a objednávám si s sebou quatro stationi (a to jsem pizzu v Bosne vubec nechtela). Upríme. Pizza je zklamalním. Chutove nic moc. Testo nic moc a kecup na povrchu to zabil úplne. Ale žaludek už neprotestuje.
Platím majiteli penzionu za tri noci a ptám se jej, zda v pondelí budou normálne jezdit autobusy, i když jsou Velikonoce. Mám totiž plán. Když jsem dnes stihla vylézt i na pyramidu Slunce, tak bych se zítra chtela podívat k tajuplným kamenným koulím v Zavidovici. Z Visoka tam jezdí jednou denne autobus. Tumulus Vratnica, který je asi 5 km od Visoka tak oželím. Prece jen me více láká videt tyto kamenné koule.
Žádné komentáře:
Okomentovat