MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

středa 13. července 2022

4.den na Mauriciu: Výlet do oblasti Chamarelu a k posvátnému jezeru

 


Po “odpočinkovém” dni na surfu zase vyrážím objevovat ostrov. Snad dnes bude počasí moudřejší a nebude mi pršet. Chci totiž konečně dojet do Chamarelu a Národního parku Black River Gorges. Před osmou sedám na skútr. Obloha směrem na jih je dost tmavá. No, snad z toho zase tolik nebude. Na benzínce v La Preunesse si nechávám doplnit nádrž po okraj a pak už hurá směrem na jih k poloostrovu Le Morne Brabant, kde jsem skončila v pondělí. Tentokrát nejsou okolní kopce a hory zahalené v mracích. Mraky sice jsou, ale vypadá to slibně. Míjím horu Le Morne a stáčím to na jižní pobřeží. První zastávka je ve vesnici Le Morne. Je odliv. Na pláži leží v písku rybářské loďky. Projdu se kolem pláže. Jeden z plážových psů mi ochotně pózuje. 


Další zastávkou je mys Maconde u vesničky Baie du Cap. Zde je vytvořená vyhlídka, ze které jsou pěkné pohledy na pobřeží. Ve vesnici odbočuji na silnici vedoucí do vnitrozemí k národnímu parku. Mám za sebou cca 20 km. A přede mnou asi 10 km po klikatící se silnici do Chamarelu. Silnice stoupá do hor. Nejprve míjím pole s cukrovou třtinou. Několikrát musím zastavit na focení. Pak se objeví vlhké lesy. Čím jsem výš, tím je vzduch chladnější. O půl jedenácté dojedu k bráně do areálu geoparku. Kromě vodopádu se tu nachází i 7 barevná země, trasy ebenovým lesem a zábavní areál s canopy. 


Na bráně se platí vstupné jen do 7 barevné země. 500 Rs. Nejprve přijíždím k vodopádu Chamarel. Procházka na vyhlídku na cca 95 metrů vysoký vodopád. Je nejvyšší na Mauritiu. Pak přejíždím do 7barevné země. Ta scenerie mě nadchne. Sopečná hornina skutečně hraje barvami. V areálu jsou i želvy obrovské, které původně hojně na Mauriciu žily. V kavárně obědvám sendvič a šťávu z cukrové třtiny. Vracím se na bránu a pak přes vesničku Chamarel dál do národního parku. továrnu na výrobu rumu bohužel jen míjím. Bohužel bych dnes nemohla ochutnávat. Po cestě výš na vyhlídku začíná pršet. A je to studený déšť. Naštěstí je to jen přeháňka. Dojedu na parkoviště vyhlídky Georges viewpoint. Kolem stezky stojí stánkaři se suvenýry. Na zábradlí sedí makak a čeká, kdo mu co dá. 


Výhled je na národní park až na pobřeží. Napravo za malým leknínovým jezírkem začíná stezka lesíkem. Jdu ji prozkoumat a doufám, že dojdu nad nedaleký vodopád. Hlína okolo stezky je rozrytá od divočáků. Ti byli na ostrov dovezeni Holanďany, stejně jako jelínci. Žádného ale nepotkávám. Po deštích je tu dost bláto. Dojdu k potoku, který o několik metrů dál padá do údolí. Bohužel nad vodopád nevede stezka. Je tu hustý les. Otáčím to nazpět. Po cestě mi to podklouzne a padám do bláta. Naštěstí ne moc. Z vyhlídky vyrážím dál. Čeká mě zastávka na vyhlídce Alexandra falls.

Krásné prostředí s hustým lesem. Vodopád z vyhlídky není moc dobře vidět, ale je tu pěkný výhled na jižní pobřeží. Klima je tu jako u nás v horách. O půl třetí vyrážím dál. Už musím sledovat čas. Dalším cílem je Petrin- jedna z bran do národního parku na trasy. V návštěvnickém centru si chci vyzvednout brožurky s trasami. Žádné ale nemají a tak si můžu jen ofotit nástěnnou mapu. Další zastávkou je nedaleké jezero Grand Bassin s hinduistickým chrámem a dvěma obřími sochami. Oblast je poutním místem a při hinduistických festivalech sem míří statisíce lidí. Přes 60 % Mauricijců jsou hinduisté. Projdu se kolem posvátného jezera, v chrámu dostanu požehnání na čelo, vystoupám ke svatyni nad jezero. Je tu příjemná poklidná atmosféra. Ve vzduchu voní tyčinky a line se z reproduktorů hudba. Před čtvrtou ale už mažu k motorce, abych ještě stihla dojet k nedalekým čajovým plantážím Bois Cheri. To sice stihnu, ale továrna už je zavřená. Nevadí. Příští týden sem pojedu se skupinou klientů.


Je půl páté. Za hodinu a čtvrt zapadá slunce. Otáčím to a rychle (max 60-70 km/h) mířím od Petrinu směrem na sever do Vacoas, kde zastavuji dotankovat a pak už pokračuji směrem na Flic en Flac. Během cesty ještě fotografické zastávky na krajinu okolo hory Trois Mamelles. Před Tamarinem zastavuji v nákupáku, kde si ve food courtu kupuji s sebou večeři. Na ubytování dojedu ve čtvrt na sedm. Zbytek večera pak sjíždím na Netflixu španělský seriál. Byl to skvělý den.







Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...