MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

sobota 30. července 2022

21.den na Mauriciu: panství St.Aubin a tajuplné pyramidy

Tři týdny utekly jako voda a nastal poslední den na Mauriciu. Odlétám až před jedenáctou večer, takže mám celý den k dobru. Hlavní úlohou je ale dnes vyhnout se dešti. S tím, že bych se dnes válela na pláži, podle předpovědi nepočítám. Včera jsem si to užila. Když se ráno po šesté vzbouzím, kontroluji, jestli se v předpovědi něco nezměnilo. Nejradši bych se vydala do přírody do údolí Osterlog, které je asi 15 km severozápadně od Mahebourgu. Je zde vodopád. Jenže zrovna v této oblasti má pršet, což znamená blátivé cesty a nic moc zážitek. Takže volím jinou oblast. Jednak mě zajímá 7 pyramid nedaleko letiště a jednak se chci podívat do areálu panského sídla St.Aubin, které jsem v prvním týdnu hledala na špatné straně silnice u Souillacu (mapy.cz nesou občas přesné). Předtím, než se odhlásím z guesthousu, zaběhnu si do malého pekařství pro snídani. Majitel guesthousu vychází vstříc. Velký batoh nechávám na ubytování s tím, že až se vrátím, můžu si dát sprchu. Rovnou si domlouvám zajištění transferu na letiště.

Vydávám se směrem k nádraží na linku 10. Tu potkám po cestě a nasedám. Nejprve volím jako cíl St.Aubin. A dělám dobře. Když projíždíme Plaine Magnien, kde jsou v polích pyramidy, prší. Po hodině vysedám u cesty na St.Aubin. Je půl desáté. Jako první zamířím ke koloniální vile z roku 1830. Je obklopená nádhernou zahradou. V přízemí je restaurace, kde je možné si dát oběd. Ptám se, jestli je možná prohlídka. Nejsem si jistá, jestli je to zdarma, nebo se platí vstup. Zaměstnanec mě ochotně dovede k točitému schodišti vedoucímu do podkroví. Zde je v přítmí vystaveno několik dobových fotografií panství. A také miniatury lodí.


Pak zamířím do hlavní budovy vedle rumové fabriky. Je tu malý obchůdek. Ptám se na prohlídku a doufám, že se týká rumárny. Platí se ale prohlídka s průvodcem areálem a kdo chce, může si připlatit i oběd. Prohlídku s průvodce nepotřebuji. Jdu do zahrady, kde jsou v ohradě želvy, jelínci a kohouti. Začíná pršet. Schovám se pod strom a přeháňku přečkám. Další zastávkou je skleník anturií a pak vanilkový dům, kde prodávají vanilkové lusky. Na stěnách jsou informačni tabule týkající se původu a pěstování vanilky. Nechám se zlákat a pár lusků si kupuji. Nahlédnu na vanilkovou plantáž.


Pak zamířím ještě ke koloniálnímu domu. Za ním je ochutnávka ochucených rumů. Zde mě zaměstnankyně upozorňuje, že bych měla mít vstupenku. Prohlídku mám ale za sebou. Blíží se další déšť. Počkám na 10 a nechám se dovézt do Plaine Magnien. Po cestě se vyčasí. K pyramidám jdu už za slunečného počasí. Tři pyramidy jsou obklopené cukrovpu třtinou. Proderu se ní a vystoupám na první terasu prostřední pyramidy. Pyramidy jsou postavené z lávových kamenů, které nic nespojuje. Proto je třeba dávat pozor na každý krok. Kameny se hýbou. Celkem je v oblasti 7 pyramid. 4 jsou v poli blízko sebe. Další tři odděluje dálnice. Proto k nim nejdu. Na jedné z pyramid je umístěná cedulka s poškozeným nápisem upozorňujícím, že jsou chráněny národním (a další slova nejsou čitelná). V roce 2008 vznesla francouzská badatelka a spisovatelka Antonie Gigalová teorii, že pyramidy mají spojitost s těmi na Tenerife, protože jsou si podobné. Další výzkum ale asi ještě neproběhl. Jsou tu ale hlasy, že se jedná jen o kameny posbírané na polích v roce 1944, aby nezavazely v pěstování třtiny a zeleniny. Otázkou ale je, kdyby to bylo jen kamení, proč by si dávali tak záležet na tvaru a pravých úhlech boků? A proč je tu tedy ta cedulka?

Za mě je to zajímavé místo. Došla jsem ještě ke 4.pyramidě a pak už po cestě vedoucí kolem lánů se zeleninou zamířila na zastávku autobusů u Plaine Magnien. Hned jeden jel do Mahebourgu. Protože je půl čtvrté, sedám si chvíli na nábřeží. Pak zajdu do supermarketu pro skořicibz Madagaskaru a pak na ubytování. Zde si dávám sprchu, nabíjím mobil a před šestou jdu do čínské restaurace, kde mám rezervovaný stůl, na večeři. Ceny tu jsou velmi příznivé. Dávám si sladkokyselou zeleninovou polévku a rybí špíz. Po půl osmé přijíždí taxík a odváží mě na letiště. Takto pozdě již autobusy nejezdí. Místo 30 Rs tak platím 500 Rs. Check-in proběhne v pohodě. Ve 22 hodin mě čeká boarding.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...