MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pátek 29. července 2022

20.den na Mauriciu: mys Cap Malheureux


Dnes nastal předposlední den v “Africe”. Protože předpověď hlásila pro jižní pobřeží již tradičně (pro letošní mauricijskou zimu) přeháňky, vymyslela jsem si program tak, abych dešti utekla. Napadlo mě, vydat se poznat nejsevernější oblast ostrova, místo, kde se v roce 1810 vylodili Britové a ostrov ”převzali” od Francouzů - Cap Malheureux. Symbolem a hlavním lákadlem vesničky na severním pobřeží je kostelík s červenou střechou - Chapel Notre Dame de Auxiliace. Na obzoru za ním se z moře vynořuje sopečný ostrov Coin de Mire. Jeden z pohlednicových záběrů.


Protože je to ale štreka a abych se tam dostala, musím nejprve dojet do Port Louis a pak sednout na další courák, vstávám v šest a před sedmou sedám na 198 express do Port Louis. Silnice naštěstí nejsou zasekané, tak jsem v Port Louis za 70 minut. Dojdu na severní nádraží, kde sedám do “couráku” č 82C. Nevadí mi, že to není express. Chci si prohlédnout letoviska na pobřeží, kterými bude autobus projíždět. Přede mnou je dalších 70 minut. Po půl desáté vysedám v Cap Malheureux kousek od kostela. Fasádu aktuálně opravují, tak mi hyzdí záběr lešení. A také protislunce. Projdu se po pobřeží u kostelíku. Lávové kameny na břehu jsou fotogenické. V jezírku plavou ryby. Stále je odliv, tak jsou těsně pod hladinou vidět nádherně fialově zbarvené sasanky.


Podél pobřeží dojdu na pěknou a klidnou pláž. Je tu jen pár evropských turistů, kteří asi bydlí v okolních vilkách. Dvě hodinky si užívám na pláži slunce a klid. Krásné místo.

Okolo poledne se zvedám s tím, že se vydám po silnici nejprve do vesnice Bain Boeuf, kde je další pěkná pláž. A zde bych poobědvala. U velkého banyan tree kousek od kostelíku si ale všímám stylového stánku a z nabídky si nakonec vybírám grillovaný kuřecí špíz. Dobrota přímo na pobřeží.


Pak už jdu podél silnice do Bain Boeuf. Původně jsem myslela, že ještě dojdu do Pereybere na pláž, ale v Baun Boeuf je klid a moc se mi pláž líbí, takže tu zůstávám. Přece jen si chci poslední slunečný den užít.

Před třetí se zvedám a jdu počkat na autobus do Port Louis. Cesta je zdlouhavější. V Port Louis zajdu do Centrální tržnice. Pomalu už to tu většina stánkařů balí. Protože nenajdu ananas, dám si alespoň osvěžující kiwi džus. Dojdu na stanici expresu do Mahebourgu. Odjez v 17 hodin. Za hodinku jsem v Mahebourgu. Bez zácp.


Po cestě na Orient Guesthouse se zastavuji v čínské redtauraci, kde si vybírám s sebou papájový salát s mořskými plody. Povečeřím jej na pokoji. Mírnem sbalím věci. Udělám online check-in. Za okny fučí vítr a leje. Přemýšlím, kam zítra vyrazím, abych se trochu vyhnula dešti a jestli má cenu se jet podívat na 7 pyramid u letiště…rozhodne to ranní předpověď.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...