MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

sobota 2. května 2026

Přejezd do Glendalough v NP Wicklow Mountains

Vzbouzím se po šesté. Do odjezdu autobusu do Glendalough je ještě docela dost času. O půl osmé vyrážím najít nějaký Spar, kde bych sehnala nějakou snídani. Nakonec dojdu až k Temple baru, kde je jeden Spar 24/7. Po cestě se zastavím na liduprázdném nádvoří Dublinského hradu. 
Posnídám na hostelu nakoupená kuřecí křidélka, sbalím věci a po 9. jdu na Luas (tramvaj). Na Abbey Road přesednu z červené linky na zelenou, která směřuje k parku St.Stephens Green. Právě zde je na jeho severním okraji zastávka autobusů 181 St.Kevins Bus Services spojujících Dublin a oblíbené poutní místo Glendalough v NP Wicklow Mountains jižně od Dublinu. Autobus odjíždí každý den v 11 hodin. 


K dobru mám hodinu, kterou využiji procházkou rozlehlým parkem. V parku je jezírko, přes které se klene kamenný mostek. Právě zde se natáčela jedna ze scén filmu Přestupný rok. Hledám správný úhel. V parku jsou také rozmístěné informační tabule k historii místa. Okolo popocházejí racci a holubi a pobíhají veverky. Oblast kolem parku vypadá, že patří k těm lukrativnějším na bydlení. Nedaleko odtud je univerzita Trinity College, do které jsem zatím neměla čas nahlédnout, ale do Dublinu se budu vracet, takže si ji nechávám na později.


Před 11 nasedám do přistaveného autobusu. Dokonce jedou dva. Kupuji zpáteční jízdenku za 23 € (jednosměrná by byla za 14 €), kterou budu moci využít do konce května. A pak hurá na 1,5hodinovou cestu na vysočinu. Oproti předpovědi počasí zatím vypadá slibně. Ještě v Dublinu svítilo sluníčko. Část cesty prospím. 
Vysedám u návštěvnického centra v Glendalough. Parkoviště je plné a je tu i několik turistických autobusů. Glendalough patří k turisticky oblíbeným místům. Nejen kvůli ruinám kláštera ze 12.století a legendám o sv.Kevinovi, ale i kvůli krajině dvou jezer, kterou vede několik turistických stezek. Mnozí se sem vydávají jen na den. 



Je pod mrakem, ale neprší. Zajdu si do malého muzea, kde uplatním OPW kartu. Zhlédnu 15 minutový dokument a pak se jdu konečně projít k ruinám kláštera. Je tu docela dost lidí. Dokonce i skupinka Čedoku. Naštěstí budu mít čas se tu projít i jindy. V Glendalough zůstávám 3 noci. Obejdu blízkou restauraci, abych zjistila nabídku. Ale protože si s sebou táhnu proviant, dnešní oběd bude o něm. Je před druhou odpoledne a zamířím se ubytovat do Glendalough International Youth hostelu. Je to ta nejlevnější možnost ubytování v oblasti. Dostávám postel v 6lůžkové ložnici. Zaberu spodní postel, vybalím věci, naobědvám se a jdu na procházku k jezerům. Prší. 


Intenzita deště se střídá. Párkrát nasadím pláštěnku. Projdu kolem Lower Lake a jdu po stezce k Upper Lake. Na parkovišti stojí spousta aut. Stojí tu i stánky s občerstvením jako jsou hamburgery a kafe. Voda v jezeře je průzračně čistá. Kdyby nepršelo, ráda bych tu smočila nohy. Vydávám se po stezce nahoru k vodopádu a pak k místu, kde prý pobýval sv.Kevin v 6.století. Okolo jezera nejdu. To by bylo na 3 hodiny. Místo toho zamířím po druhé straně jezera zpět a pak dál směr vesnice Laragh, kde je obchod a restaurace. Po cestě se zastavuji v obchůdku s vlněnými výrobky. Zde si kupuji první pohled. Slečna pokladní mi sděluje, že by snad zítra mohlo být lepší počasí. V Laragh nakoupím proviant na další den na snídani a v restauraci Lynhams si dám brzkou večeři. Vyzkouším kuřecí hamburger. A pak již podél silnice zpět na ubytování a odpočinek. 


 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poslední den v Irsku: Kniha z Kellsu a Národní archeologické muzem v Dublinu

Dnes v 18:15 byl naplánován můj odlet zpět do Vídně. Předtím jsem ale měla dost času na to, abych stihla navštívit ještě nějaká místa v Dubl...