V půjčovně jsem dostala za 20 € dobře vybavené kolo s helmou a zámkem. K tomu náhradní plášť a vercajk na výměnu. Majitel mi na mapě ukázal doporučený směr, kterým je prý snazší jet. Bylo to naopak, než jsem původně chtěla. Do 17:30 jsem měla kolo vrátit.
Vyjela jsem tedy přes centrum do národního parku a pak severním směrem po cyklostezce lemující hranici parku a hlavní silnici. Předtím, než jsem zamířila k soutěsce, odbočilajsem jsem ještě k 8 vztyčených kamenů Dunloe Ogham stones, které pocházejí z 5.-6.stol. Ogham je raně středověké hláskové písmo v podobě zářezů rytých do hran kamenných kvádrů. Ogham se dříve používalo v Irsku pro zápis zprvu primitivní irštiny a později staré irštiny.
Písmena jsou uspořádána do čtyř základních skupin po pěti znacích. Písmeno každé jednotlivé skupiny je tvořeno čarami od jedné do pěti, které jsou různě orientovány k pomyslné základní linii či hraně opracovaného kamene. Kameny Dunloe Ogham stones jsou národní památkou. 7 kamenů bylo nalezeno v roce 1838 v Coolmagortu, kde byly součástí středověkého podzemí. 8.kámen byl objeven v ruině středověkého kostela v Kilbolane. V Irsku se dochovalo zhruba 350 kamenů „ogham“.
Pak již vyšlápnout na začátek soutěsky, kde stojí kavárna a restaurace Kate Kearney’s Cottage. Ta byla ještě zavřená, ale hned naproti je pěkná kavárna, kde jsem se posilnila zeleninovou polévkou s irským chlebem a máslem a kávou. Posilněná jsem pak mohla vyrazit dál. Silnička stoupala a tak jsem to po chvíli vzdala a kolo vedla. Stejně jsem co chvíli fotila. Scenérie soutěsky stála za opravdu za to. Počasí se drželo, dokonce vysvitlo i slunce. Kolo jsem používala jen na sjezdy a překonání méně zajímavých částí. Míjela jsem jezera (Coosaun Lough, Black Lake, Cushvally Lake), pastviny s ovečkami.
Mnozí turisté nechali auto na parkovišti u kavárny a šli tam a zpět v příjemné procházce. Ti více líní zvolili projížďku ve drožce tažené koněm. To je tu běžné. Na chvíli jsem se posadila na kameni u Auger Lake a užívala si přítomný okamžik. Přede mnou bylo stoupání krátkými serpentinami k velmi malému mostu a za ním k Black Lough. Před jednou jsem vystoupala na vyhlídku Head of Dunloe na okraji soutěsky na druhé straně. U cesty stojí kámen s nápisem „vítejte v Černém údolí“. Do údolí mě čekal pěkný sjezd. Opět moc pěkná panoramata.
Po Kerry Way jsem dojela k panskému domu Lorda Brandona (Lord Brandon´s Cottage). Vedle stojí kavárna s možností občerstvení a pěkným posezením v přírodě. Obloha se začala kabonit, okolní hory byly v dešťové cloně. Zašla jsem si na WC a místo objednávání nějakého občerstvení jsem vyrazila dál.
Cesta se změnila na nezpevněnou stezku kolem Upper Lake. Začíná kapat. Později regulérně mžít, takže vytahuji pláštěnku. V tento okamžik mi to již nevadí. To nejhezčí jsem si užila bez deště. Nezpevněná stezka se ale zdá nekonečná. Když se dostanu na hlavní silnici, začne to rychleji ubíhat. Nevypadá to ale, že by mělo přestat pršet.
U Muckross Lake jsem chtěla zahnout doleva a objet jezero z druhé strany, ale je tu zakázáno jet tímto směrem. Takže oželím jednu ikonickou skálu The Colleen Bawn rock a mířím parkem k panství Muckloss House. Do panství se podívat nejdu. Přece jen se blíží hodina, do kdy bych měla vrátit kolo. Jsou čtyři hodiny. Zastávku ale udělám u ruiny františkánského kláštera z 15.století Muckloss Abbey. Procházím dobře dochovanou stavbou, která má své kouzlo. Hlavně křížová chodba je fascinující. Uprostřed vyrůstá majestátní tis červený, který může mít tak 400 let.
Jeho kmen jakoby se spirálovitě stáčel nahoru. Nemohla jsem si pomoci, musela jsem se jej dotknout. Ze země tu vychází silná energie, až mě brněly konečky prstů. U kmene je položeno několik květin. Později se dočítám, že se skutečně jedná o silové místo. Kdyby se mi nekrátil čas do zavíračky půjčovny kol, zůstala bych tu o něco déle a načerpávala tu atmosféru. Bohužel bylo po půl páté a do města to bylo ještě pár km.
Kolo jsem nakonec vrátila v pět. Podle majitele půjčovny má okruh, co jsem dnes dala, asi 35 km. Spokojeně jsem šla nechat batoh na pokoji a pak vyrazila na zaslouženou večeři. Předtím ještě nějaké nákupy. Domů si vezu malý obrázek na kameni od místního umělce. Tentokrát jsem si na večeři sedla do The Danny Mann Inn a objednala si Cronins Beef Casserole. Bylo to velmi chutné.
Další den mě čeká přejezd do Corku. I když jsem večer hledala další možnosti, kam se během dne zajet podívat v oblasti hrabství Kerry.
Žádné komentáře:
Okomentovat