MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pondělí 25. března 2019

Přesun na Maledivy

Včera brzy ráno jsem dorazila do Negomba, kde jsem strávila poslední den na Srí Lance. A trochu ho protrpěla. Bylo příšerné horko a na mě se navíc podepsala únava z nočního přejezdu autobusem z Trincomalee do Colomba. Autobus byl ale luxusní se sklápěcími sedačkami a já jsem nakonec měla dvojsedadlo jen pro sebe. Oproti plánovaným téměř šesti hodinám jsme stihli celou trasu projet za čtyři a půl hodiny (cena cca 7€).Řidič mě vyklopil před hlavním vlakovým nádražím, kde jsem si koupila lístek na vlak do Negomba (50 Rs.) a počkala si hodinku na nástupišti. S mírným zpožděním přijel po třičtvrtě na šest “expres”, který pak stavěl v každé zastávce. 
Rybářský přístav v Negombo
Na YoYo hostel jsem se dostala před půl osmou. Hostel nebyl přímo v centru Negomba, ale asi 2 km jižně. Dopoledne jsem si udělala procházku městem. Navštívila jsem slavný rybí trh, kde brzy ráno prodávají ryby a kolem je na zemi suší. Trh přecházel v rozlehlý zelný trh, kde se prodejci předháněli v nabídce ovoce a zeleniny. A také koření. Skořice zde přijde dvakrát levněji než v místních supermarketech. Prošla jsem se po pláži, kde rybáři opravovali sítě. Jejich domky stály u pláže. Až do té turistické části města jsem ale nedošla. Nakoupila jsem, co jsem potřebovala jako suvenýr (jako třeba vyhlášené ayurvédské zubní pasty) a vrátila se nazpět do hostelu, kde jsem pak prospala část odpoledne.
Dnešní budíček byl po čtvrté hodině.
Rybí trh a sušárna ryb, Negombo
V pět mě přijel vyzvednout domluvený tuk-tukář (na hostelu si za to účtují 4 dolary). Dvě hodiny před odletem jsem vstoupila do odletové haly. Nejprve jsem si vystála frontu na bezpečnostní sken zavazadla, poté si stoupla do fronty na check-in. Asi půl hodiny trvalo, než jsem se dostala na řadu. V šest jsem prošla imigrační kontrolou a poté jsem již zamířila na bránu. Klasická bezpečnostní kontrola byla až před samotnou bránou. 
Let se Srílankan Airlines byl v klidu, i když ve službách zaostávají. Možná to bylo tím, že bylo letadlo velké a letělo se jen něco přes hodinu, ale vůbec nerozdávali sluchátka a tak pokud někdo neměl vlastní, nemohl sledovat filmy a poslouchat hudbu. Jako občerstvení bylo pečivo s náplní a roznášeli jablečný džus. 
Negombo
Na Maledivách jsem přistála o půl deváté místního času. Oproti Srí Lance je zde o půl hodiny méně a vůči Česku +4 hodiny.
Dostat se z letadla až ven z příletové haly trochu trvalo. Nejprve jsem musela projít imigračním, kde jsem odevzdala vyplněný příletový formulář, který jsem dostala na bráně na Srí Lance. Poté další fronta na sken příručního zavazadla. Dovážet sem alkohol je zakázané a tak jsem žádný arrak na Srí Lance nekupovala. Chvíli trvalo, než vydali zavazadla a před opuštním haly jsem musela otevřít batoh a ukázat, že ta flaška sladidla z kitulu není alkohol. Ale vše v pohodě. V příletové hale jsem si vyměnila nějaká eura. Na ubytování můžu platit kartou, tak jsem směnila 250€ a musí to stačit. Za pět nocí v penzionu na ostrově Huraa dám to samé, co na Srí Lance za ubytování za měsíc! A to to bylo jendo z těch nejlevnějších ubytování. 
Ještě, že jsem si peníze přepočítala hned na přepážce, nevím, jestli to byl záměr, nebo směnárník špatně počítal, ale dal mi o 600 rufií méně. Tak jsem to reklamovala a dostala správnou částku. Kurz okolo 16,5 MVR za euro. 
Negombo
Kousek od směnárny je úschovna zavazadel, kde si lze za 6 Usd( nebo 95 rufií) nechat celý den kufr. Dobrá služba, kterou využiji poslední den. Dnes, i když mám pár hodin k dobru než mi pojede na ostrov Huraa trajekt, jsem se rozhodla nependlovat mezi letištěm a Male City a dvě hodinky jsem strávila v přiletové hale na sedačkách, které tu naštestí mají. Kousek je i WC a hlavně je to ve stínu. 
O půl dvanácté jsem se zvedla a vydala se před letiště na trajekt do hlavního města. Ted jezdí co chvíli a stojí 20 rufií. Jakmile jsem uviděla tu kýčovitě krémově modrou barvu moře, nemohla jsem tomu uvěřit, jak je čistá. Tedy zatím. Zatím to tu vypadá čistěji než na Srí Lance, kde mají s povalujícími se odpadky opravdu problémy. 
Asi po desetiminutové plavbě jsem vysedla v Male City a vydala de najít molo č. 4, odkud by měl o půl čtvrté odplouvat veřejný trajekt na asi 18 km vzdálený ostrov Huraa. Molo by mělo být kousek od lokálního marketu. 
Před letištěm na Maledivách
A abych zabila čas a také se najedla, zašla jsem si na oběd do restaurace Salt, kterou jsem si předtím našla na google mapách a která má dobré recenze. K mému příjemnému překvapení je redtaurace na horní terase a z ní je pěkný výhled na přístaviště a pobřeží města. Po dlouhé době jsem si dala hovězí steak s bramborovou kaší a bylo to vynikající. Průvodce od vedlejšího stolu mi ukázal loď kotvící dole, která prý míří na Huraa. 
Když jsem o půl druhé sešla do přístavu. Na lodi mi řekli, že na Huraa nejedou.
Výhled z terasy restaurace Salt v Male
Prošla jsem několikrát po pobřeží a doufala, že najdu trajekt kotvit někde jinde. Místní mě pořád směrovali k tržnici. Tam mě ale odkázali na molo Vilingili na druhé straně ostrova.

O půl třetí odtamtud měl jet lokální trajekt. Jeden místní mi zastavil taxi-dodávku a starší řidič mě “závratnou rychlostí” 10 km/h dovezl do přístaviště k pokladnám. Bylo před půl třetí a já doběhla na pokladnu a řekla si o lístek na Huraa. Jenže pokladní ki řekla, že dnes žádný trajekt nejede, až zítra. 
Nasedla jsem do stejného taxíku a nechala se dovézt zpět k tržnici. A protože byl podle místních lidí trajekt v údržbě, vydala jsem se podél pobřeží najít speed boat. Lokálním trajektem bych byla na ostrově za 2 dolary, speed boat podle mých informací považoval 40 dolarů. Nakonec ale cena byla 10 dolarů. Loď jsem našla a i když jsem neměla rezervaci, nebyl to problém. Nasedla jsem a za chvíli se odjíždělo. Cesta trvala asi půl hodiny a po cestě jsme vysadili několik pasažérů na jednom z lokálních ostrovů. 
Male
Do přístavu dojelo vozítko pro jednu klientku a nabídli mi odvoz k mému ubytování v Maldives Seashine. To je prakticky u přístavu a klidně bych tam za minutu došla. 

Na ubytování jsem zaplatila kartou pobyt a dostala pěkný klimatizovaný pokoj s velkou postelí a vlastní koupelnou. A pak jsem se vydala na obhlídku ostrova a zdejších pláží...
Maldives Seashine Guesthouse

Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...