Dnes jsem si užila nejdelší jízdu vlakem tady na Srí Lance. Tři hodiny jsem se závratnou rychlostí max.20 km/h řítila z Haputale do Hattonu, kde jsem přesedala na autobus do Dalhousie (výchozí bod na Adamovu horu). Mimochodem tento úsek trati je považován za ten nejhezčí ze všech železničních tras (včetně Elly a Badully) a stal se natolik populární mezi zahraničními turisty a vlastně i místními, že jednotlivé vagony bývají mnohdy dost plné.
Tato jízda vlakem byla mojí čtvrtou. Prvně jsem se vlakem projela z Colomba do Bentoty. Tato jízda přecpanou druhou třídou, kdy měl ještě vlak 40 minut zpoždění, nebyla nejpříjemnější, protože jsem seděla v uličce na batohu a bylo to dost dlouhé.
Druhou a třetí jízdu jsem si užila před pár dny. Jednou z Elly do Idalgashinna a nazpět pak do Elly z Haputale a podruhé z Elly do Haputale. Tehdy jsem jela třetí třídou a bylo to mnohem příjemnější, protože z Elly vlak ještě nebyl přeplněný a z okna jsem mohla pozorovat krajinu, kterou jsme projížděli.
A čtvrtou, respektive pátou jízdu jsem si dala právě dnes a mohla si užít onu tolik vychvalovanou scenerii kopcovité krajiny s čajovými plantážemi a lesy a vesnicemi. Projela jsem nejvýše položenou stanicí v Pattipola, která je v nadmořské výšce téměř 1900 m n.m. Projeli jsme množství tunelů. Pokaždé, když jsme do jednoho vjeli, děti ve vagonu začaly houkat. To je tu dost populární mezi místními. Vjede se do tunelu a je to jakoby někoho vraždili.
A protože vlaky na trase z Kandy do Badully bývají narvané a dnešní cesta do Hattonu měla trvat docela dlouho a nechtěla jsem riskovat, že se budu tři hodiny někde mačkat a stát v uličce, dopředu jsem si rezervovala místo v třetí třídě. Pro tato rezervovaná místa je vyhrazený speciální vagón. Třetí rezervovaná třída byla hned za lokomotivou a na rozdíl od vedlejší normální třetí třídy, byl vagón poloprázdný. Cestující, kteří neměli rezervované sedadlo, do vagónu nesměli. Dvakrát za cestu prošel vagonem průvodčí a zkontroloval jízdenky.
Jízdenky se běžně kupují na pokladně na nádraží a pokud nejde o rezervaci, tak se prodávají asi půl hodiny před příjezdem vlaku. U vstupu na nástupiště pak stojí kontrolor, který jízdenky procvakne a pokud jsme zrovna přijeli a z nádraží odcházíme, jízdenky vybírá.
Rozdíl mezi druhou a třetí třídou je v sedačkách. Druhá třída má dvojkřesla se sklápěcím stolečkem jako v autobuse nebo letadle. Přijde mi, že je tam méně místa a méně lidí se tam vejde. Ve třetí třídě jsou tvrdší sedačky proti sobě. A na jednu se vejdou i tři lidé. Součástí je malý stoleček napevno. A místa je tam více.
Během jízdy vagóny procházejí prodejci občerstvení.
Žádné komentáře:
Okomentovat