Na kajaku po okolí Huraa

Včera jsem se trochu připekla během celodenního ležení na soukromé pláži resortu Pearl Sands od Maldives a dnes byl ideální den na půjčení kajaku a objevování okolí. Ráno jsem se u snídaně rozloučila s Bárou a Kubou, kteří v osm mířili na letiště a před desátou jsem v lykrovém oblečení vyrazila za dobrodružstvím na kajaku. Zaměstnanec penzionu mi dal vestu a řekl pár insturkcí kudy se vydat a kde je to soukromé. Soukromé je to všude. Včetně malinkých ostrůvků, kde by se mi líbilo strávit chvíli relaxem. Vše ve vlastnictví luxusních resortů jako Four Seasons a Club Med. A protože jsem “socka”, co bydlí na lokálním ostrově, nemám právo na sousedních ostrovech zakotvit a ani je pořádně obeplout. 

Přesto jsem se rozhodla dojet k malinkému ostrůvku na jihu, který je součástí resortu Four Seasons a v případě, že bych tam na někoho narazila, bych se vymluvila na to, že jsem to nevěděla, že se na něj nesmí. 

Zakotvila jsem na malé písečné výspě a šla se zchladit do moře. Na ostrůvku se zřejmě pořádají soukromé večeře s grilováním. Z jedné strany byl nějaký další resort a z druhé strany most vedoucí z ostrova Four Seasons na další ostrůvek. Chtěla jsem most podplout a vydat se z druhé strany nazpět na Huraa, ale nějaký zaměstnanec stojící na mostě, mi řekl, že tam nemůžu. 

Takže jsem to otočila a jela po stejné straně ostrova, jako jsem přijela nazpět do Huraa. Vplula jsem do průlivu mezi Huraa a ostrovem Four Seasons a pomalu pádlovala mělčinami. Stále ještě byl odliv a travnaté dno s několika korály sotva zaplavené. Houpala jsem se na hladině a pozorovala život pod sebou. Kolem proplouvali malincí žraloci a jejich černě zbarvená špička hřbetní ploutve se pohybovala nad hladinou.

Na chvíli jsem vytáhla kajak na břeh a ve stínu posvačila sušenky a hrušku, kterou jsem si včera koupila v jednom místním obchůdku. 

Poté jsem vyrazila kolem přístavu na severní stranu. Vedle přístavu rozšiřovali území ostrova a kousek za písečným nánosem jsem zakotvila na malinké pláž, která sousedí s onou placenou bikini beach. Tato pláž ale nebyla pěkná. Moře bylo mělké, kolem plavali malí žraloci a u břehu odpočíval rejnok. 

Pádlovala jsem kolem soukromé pláže směrem na volně přístupnou bikini beach. Než jsem na ní zakotvila, plula jsem mělkými vodami k útesům, za kterými se lámaly vlny. Pomalu nastával příliv. 

Na té vyprahlé provizorní bikini beach, kde  prakticky není stín, protože tech pár usychajícich haluzi nemá šanci žádný vrhat, jsem se zastavila jen na chvíli. Všechny tři slunečníky, respektive stín, který vrhaly, byly obsazené. Pod jedním leželi i mí němečtí sousedé. Paní jsem se zeptala na čas. Bylo půl druhé. Kajak jsem mohla mít do tří. 

Zhoupla jsem se na houpačce, která je umístěná na stojanu s optimistickým  nápisem “I love Huraa bikini beach” (se to tu asi turistům snaží vsugerovat), nasedla jsem na kajak a pomalu se vrátila na místo, kde byl ráno kajak ukotven. 

Sotva jsem se vrátila na pokoj a vlezla do koupelny, vypadla elektřina. To je tu každý den. Potmě jsem ze sebe spláchla slanou vodu a vydala se do restaurace The Harbour na pozdní oběd. Kvůli výpadku elektřiny byla nabídka dost omezená. Ani ceasar salát mi nemohli udělat, protože gril, na kterém by udělali kuřecí kousky, je na elektřinu. Takže jsem si dala řecký salát a sprite.

O půl čtvrté nahodili proud. Zůstala jsem ale již na pokoji a se západem slunce jsem si zašla na večeři do restaurace, která stojí naproti penzionu na pobřeží a v malých sádkách jim tam plave spousta ryb. 
Abych si zaplnila žaludek, zvolila jsem špagety s mořskými plody. Moc se jim to ale nepovedlo.
Na další den jsem si přes FB opět zamluvila místo na soukromé pláži. Bude to můj předposlední den před odletem, tak si jej chci užít v pěkném prostředí.