MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

neděle 10. května 2020

Koronavirus na Mallorce: Baleáry vstupují do "uvolňovací" fáze 1. Co to znamená?

Zdroj: http://www.dooffy.com
Ahoj cestovatelé a čtenáři tohoto blogu!

Jak prožíváte současnou "korona-situaci"? A jak se vám líbí česká vládní nařízení a postupy? Že nelíbí? Buďte rádi za český postup! Postup španělských vládních činitelů a nařízení, která tvoří vládní "experti" totiž postrádají selský rozum (o zamlčování faktů a zkreslování reálných čísel ani nemluvě).

Mallorka, společně s ostatními Baleárskými ostrovy vstupuje od pondělí 11.května do "uvolňovací" fáze 1 (připojuje se k ostrovu Formentera, který je ve fázi 1 už týden). Co to reálně znamená? Jaké změny nás tu čekají? Změny to budou, ale budou pozitivní? V pátek na tiskové konferenci španělský ministr zdravotnictví (vystudovaný filosof) společně s hlavním epidemiologem (každý den strašícím diváky na tiskovce čísly zemřelých na covid 19, kterým až donedávna nebyla provedena autopsie, aby se zjistilo, jestli vůbec na virus zemřeli, nebo na něco jiného) vyhlásil ve stylu vánoční loterie oblasti a autonomní oblasti, které od pondělí přejdou z fáze 0 do fáze 1. S tím, že další den (v sobotu) budou prostřednictvím oficiálního vládního buletinu (BOE) upřesněny změny a pravidla, která tato fáze 1 bude znamenat.

Španělsko vyhlásilo celonárodní karanténu od neděle 15.března. Karanténa znamenala zavření všech životně nedůležitých podniků, omezení dopravy, uzavření hranic a zákaz chození ven, pokud to není z přesně stanovených důvodů. Důvodem opustit domov bylo:
1. přesun do práce (u těch, kteří měli to štěstí a pracují v životně důležitých oblastech, jako je potravinářství, zdravotnictví, banky, pošty, doprava, politika, stavebnictví nebo třeba stánky s cigaretami),
2.nutná návštěva lékaře
3.nákup nutných potravin
4. návštěva banky
5. kvůli tzv. "vyšší moci" - vynést koš, jít vyvenčit psa a bůh ví, co vše si pod tím lze ještě představit.

Po dvou týdnech pak karanténu ještě zpřísnili a zastavily se na dva týdny veškeré stavební práce a další zaměstnání.

Až do 2.května (téměř 7 týdnů) nebylo dovoleno jít na zdravotní procházku do přírody, kterou třeba v Česku lékaři a imunologové doporučovali a vláda nezakázala). O možném posilování imunity v médiích ani slovo. Jen čísla nakažených. Čísla zemřelých. Zůstaňte doma, venku číhá smrtící virus...Marketing strachu zafungoval. Podle jednoho článku v novinách by více jak polovina Španělů byla ochotná nevycházet z domu ještě rok! Můj zhruba stejně starý soused trpící hypochonrií dokonce nevylezl z bytu po celých těch 7 týdnů. Nakupovat mu chodil majitel bytu a aby měl nějaký pohyb, chodil třeba hodinu po bytě a dupal tak, že se mi otřásal strop. Na psychiku byla tato totální karanténa dost záhul. A na celkovou a tolik potřebnou imunitu. Žádný pohyb na vzduchu a slunci, žádný přirozený vitamín D, stres z nejistoty a frustrace z postupů španělské vlády. Pokud bych šla imunitu posilovat procházkou po lese, dostala bych tučnou pokutu. Reálně nejvíc dopláceli na celou situaci lidé bez vlastní zahrady, bez psa, kterého by mohli venčit a od 26. dubna bezdětní.

O rouškách až donedávna španělská vláda nemluvila a doporučila je až po skončení té totální karantény těm, kteří měli do práce cestovat MHD. Jednak měli Španělé stejný problém, jako ostatní země s nedostatkem roušek a jednak vláda věděla, že zde by asi nezafungovalo to české kutilství a mnozí lidé by se zmohli jen na stěžování. Nehledě na to, že tu dlouhou dobu panoval názor (podporovaný zdejšími "odborníky"), že nosení roušky je k ničemu a že ji mají nosit jen nakažení. Zajímalo by mě, zda si některý z těchto remcalů položil otázku, proč nosí prodavači v Mercadoně ty roušky a rukavice? Že by byli nakažení? Podle logiky myšlení by to tak přece mělo být...
Od 4.května jsou roušky povinné v MHD.

26.dubna bylo povoleno dětem do 14 let jít na hodinovou procházku s jedním z rodičů. Protože děti prý nejvíce v karanténě trpí. První prohlášení ministra zdravotnictví povolovalo dětem do 14 let doprovodit své rodiče do obchodu nebo do banky. Ale žádné procházky natož s hračkami. Přitom se všude varovalo, že obchody a uzavřené prostory jsou potenciálně nejpravděpodobnějším místem, kde se koronavirem nakazit a že se tam nemáme dlouho zdržovat. A nyní tam pošleme děti...Kdo v tom postrádá nějakou logiku? Vláda to zřejmě na popud naštvaných komentářů změnila názor a nakonec dětem povolila procházku s jedním z rodičů a možnost si v okruhu jednoho kilometru od domova hodinu hrát. I když ne s ostatními dětmi a s rouškou na puse. O tom, jak se to v reálu pak zvrhlo, jak rodiče těchto dětí a děti nedodržovali odstup od ostatních psát nebudu. V tuto dobu se již vědělo, že za týden přijde na řadu povolení jít sportovat.
Na sítích se po záběrech chaosu způsobeného rodiči s dětmi objevily výhrůžky, že pokud vláda kvůli nezodpovědným rodičům zruší avizované zdravotní vycházky a sportování, že takto postižení začnou megafonem dětem vykládat pravdu o Ježíškovi a třech králech.
Hrozby nakonec nemusely být splněny. V sobotu 2.května skončila tvrdá domácí karanténa a mohlo se jít konečně na procházku. Ovšem za daných podmínek.

Byl stanoven časový rozvrh pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, aby se (podle vlády) ochránily ohrožené skupiny lidí. Takže sportovci mohli vyrazit ven od 6 do 10 ráno a od 20 do 23 hodin, důchodci od 10 do 12 a od 19 do 20 hodin. Děti s jedním rodičem pak od 12 do 19 hodin.
Sportující jedinci mohli provádět svou aktivitu v rámci administrativního území obce, zatímco lidé na procházce (senioři a děti) jen v okruhu 1 km od svého bydliště. Účelem rozvrhu také bylo zamezit aglomeracím. A co se stalo v sobotu 2.května ve velkých městech? Aglomerace. Ven logicky vyrazili i lidé, kteří sport viděli maximálně v televizi.
Tento časový rozvrh se nevztahoval na obce s méně něž 5 tisíci obyvateli. Což Cala Ratjada bohužel není. Celé administrativní teritorium obce Capdepera (pod kterou Cala Ratjada spadá) totiž má více jak 11 tisíc obyvatel.
Vláda vzniklý stav komentovala tím, že každý z nás musí být zodpovědný, solidární a používat selský rozum...

Použila jsem selský rozum a v sobotu vyrazila  na výšlap jednoho z nedalekých kopcův devět. Tedy hodinu před koncem vymezeného času pro sportování. Výstup na kopec dal zabrat (nedostatek pohybu během povinného domácího vězení byl znát) a tak jsem se zapotila a tudíž i splnila definici sportování.
Bylo to v rámci administrativního teritoria obce a vyhnula jsem se aglomeracím tím, že jsem si počkala, až všichni "sportovci" slezou z kopců a vrátí se domů. O tom, jak jsem pak po poledni kličkovala labyrintem stezek v lese lemujícím příjezdovou silnici do obce, abych se vyhla kontaktu s policií a případné pokutě za porušení časového "rozvrhu pro aglomerace", pomlčím...Nikdo mě nemohl nakazit a ani já nikoho nenakazila. A o to tu přece má jít. Za ty, co se během toho časového rozvrhu shromažďovali na pláži, bych ale ruku nedala.

Od pondělí 4.května celé území Španělska vstoupilo do rozvolňovací fáze 0 (kromě několika ostrovů na Kanárech a ostrova Formentera na Baleárech, které rovnou vstoupili do fáze 1).
Ve fázi 0 mohly otevřít některé obchody, ale jen pro předem objednané zákazníky. Bary a restaurace mohly vydávat jídlo s sebou a pod. Časový rozvrh pro zdravotní a sportovní vycházky zůstal zachovaný. 
Vědělo se, že od 11.května mohou jednotlivé španělské autonomní regiony vstoupit do fáze 1. Ovšem, pokud splní podmínky, které ale zřejmě zná jen vláda a hlavní epidemiolog, který bude posuzovat podané návrhy jednotlivých autonomních oblastí. Pokud oblast podmínky splní, může přejít z fáze 0 do fáze 1. Později pak do fáze 2 a fáze 3. Mezi jednotlivými fázemi ale bude 14denní rozestup, aby se stačily projevit nové vlny nákazy způsobené nedisciplinovaností kontaktních Španělů. Po dosažení poslední fáze se Španělsko octne v tzv. "novém normálu". Co si pod tímto oficiálně podávaným pojmem představit, ví zřejmě jen vláda, nebo ti, co tahají za nitky. Já ale při slově "nueva normalidad" dostávám kopřivku a mám chuť se raději dobrovolně nakazit koronavirem.
Na téma "nového normálu" nebo nové verze našeho života (jak to dnes během tiskovky nazval španělský premiér Pedro Sanchez) se ale dnes nebudu rozepisovat. Snad někdy příště. 

Zbylé Baleárské ostrovy podmínky splnily a v pondělí 11.května Mallorka vstoupí do fáze 1.
 A co tedy podle zmíněného oficiálního vládního buletinu (BOE) pro nás na ostrově znamená? 
1. provozovatelé barů a restaurací mohou otevřít zahrádky ovšem s 50% obsazeností stolů. Lidé si tak můžou sednout terasu na jedno a to v počtu do 10 lidí u stolu.
2. Rodiny a přátelé se smí scházet doma nebo v barech do počtu 10 lidí. Musí ale dodržovat odstup apod. Scházení se není nijak časově omezeno. Scházet se můžou v rámci dané autonomní provincie.
3. Otevřít mohou hotely, ale společné prostory se nesmí používat.
4. Lidé mohou vyrazit na své chaty a druhá sídla v rámci dané provincie.
5. Malé obchody a podniky se otevřou veřejnosti bez nutnosti se předem objednávat. Je ale třeba dodržovat odstup.
6. Povoluje se trénink profesionálních sportovců, návštěva sportovišť a pod.
7. Otevírají se muzea a kina. Počet návštěvníků může být 30. Kulturní akce pod širým nebem se mohou pořádat pro max 200 lidí.
8. Časový rozvrh pro sportování a procházky je zachovaný. Změnou je, že se může sportovat jen v okruhu 1 km (Proč? To ví snad ten úředník, co to vymyslel).
9. Exkurze do přírody jsou povolené jen pod vedením turistické agentury a po předchozím objednání se...
10. Koupání v moři není povoleno, ale plavání ano (ale jen v rámci časového rozvrhu pro sport)...

Takže si to shňme a pokusme se pochopit (i když s tím pochopením to bude problém, protože tato nová pravidla pro fázi 1 postrádají logiku).
Takže do baru můžu jít kdykoliv a kamkoliv. Klidně tedy můžu zajet do baru do 90 km vzdálené Palmy. Sportovat v přírodě ale můžu jen ve vymezený čas a v okruhu 1 km (už ne v administrativní oblasti obce)... Logika?
Sportovat stále musím individuálně, ale můžu se setkávat až s 10 přáteli a to kdykoliv a kdekoliv. Třeba u mě doma nebo v tom baru...Logika?
Individuální turistika (jakou jsme v rámci "sportu" mohli vykonávat ve fázi 1 v oblasti obce) nyní není povolena. Na výlet po okolí (nebo v rámci Mallorky) je možné jít jen se specializovanou agenturou (tedy průvodcem) a po předchozím objednání v max. počtu 10 lidí...Kdyby tohle vymysleli v Česku, bylo by jasné, kdo bude vlastnit ty turistické agentury (Andrej), kdo si to tady objednal, to netuším. Pochybuji ale, že někdo z místních dobrovolně zaplatí za průvodcování po trase, kterou notoricky zná a po které se ještě v neděli 10. května může vydat sám (i když jen v rámci vymezených "sportovacích hodin)....
Kdybychom to měli vzít doslova. Procházky jsou časově omezené. Do baru můžu jít mimo procházky. Ale jak se tam dostanu? Letadlem, autem, vrtulníkem? Ani jedno nevlastním a procházka je omezená časově na dobu, kdy jsou bary dosud zavřeny. A pod.  Těch "logických" zápichů španělských vládních úředníků-"odborníků" (nebo kdo to vymýšlel) je více. Tyto ale bijí do očí.

Postupy španělské vlády byly již od začátku dost pofidérní, ale pravidla fáze 1 jsou jako z Kocourkova.  Podle kritických reakcí pod články o tom, co se smí a nesmí, je jasné, že většině lidí není jasné, jak něco takového mohlo někoho napadnout. Prase aby se v tom vyznalo! Jsem zvědavá, jak se v tom zorientuje policie, která dosud pečlivě vybírala pokuty za porušování karantény a časových rozvrhů (by mě zajímalo, kam ty prachy půjdou...).
Každopádně v neděli vyrážím na výlet do kopců v rámci teritoria obce. Pak už to na bůhví jak dlouho bude možné jen s průvodcem a za prachy...


Ještě poznámka: Na Baleárech je k dnešku evidováno lehce přes 1900 případů nákazy (z celkových 224 tisíc připadajících na Španělsko). V teritoriu obce Capdepera zahrnující i Cala Ratjadu bylo zaznamenáno 8 případů. V současné době zde není žádný případ aktivní.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...