V týdnu kolem státního svátku oslavujícího svatého Václava jsem se na pár dní octla s partií na jižní Moravě v oblasti Vranovské přehrady a ve sváteční den jsem se trhla a vyrazila na poznávací a fotografickou procházku podzimně zbarvenou krajinou. Cílem byla návštěva dvou hradů - Cornštejna a Bítova. I když kvůli vládním opatřením jsem si je mohla prohlédnout jen z venčí. Na mapách.cz jsem si zapnula stopaře, abych po návratu zpět na chatu zjistila, že jsem ušla zhruba 20 km. Výlet to byl, co se terénu a převýšení týká, nenáročný. Jen jsem většinu času šla po asfaltu, tak mě pak večer nohy pěkně bolely.
V Lančově jsem minula starou faru a pěkný kostelík a zamířila po silnici vedoucí přes pole směrem na Cornštejn. Nad bílou mlhou držící se u země postupně prosvítala modrá obloha. Než jsem se dostala k lesu, mlha se rozplynula. Bylo zajímavé pozorovat, jak se okolo objevují barevně zbarvené stromy a krajina.
Můj hrubý odhad byl, že z Lančova k hradu bych měla ujít asi 2,5 - 3 km. Realita byla ale dvojnásobná. Navíc jsem se kvůli focení a natáčení dost zdržovala. A taky kvůli hledání hub. Les byl plný různých holubinek a muchomůrek. Hrálo to tam barvami a mikologové by se vyřádili. Na václavky ani jedlé hřiby jsem ale nenarazila.
K Cornštejnu jsem došla okolo poledne. Jak se dalo předpokládat, brány hradu byly zavřené. Při pohledu na tabuli s otvírací dobou jsem zjistila, že by byl zavřený, i kdyby nouzový stav nebyl. Zřícenina, kterou spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě, je otevřená od května do září. Přes bránu jsem mohla vidět nádvoří, na kterém parkovalo několik stavebních strojů. Zřejmě probíhá zimní údržba a rekonstrukce.
Po zelené turistické značce jsem šla po silnici dál. Odbočila k západní bráně Cornštejna, za kterou se mi ukázalo další nádvoří. Nad parkovištěm a odbočkou do obce Bítov jsem zahnula na lesní cestu vedoucí k vyhlídce, kterou mi ukazovala aplikace mapy.cz. Dostala jsem se na vrchol kopce Hradiště, který s největší pravděpodobností v dávných dobách býval skutečným hradištěm. Terén a kamenany obrostlé mechem nasvědčovali, že tu kdysi stávaly stavby vytvořené člověkem. Ostatně v dobách existence Velkomoravské říše jedno hradiště stávalo na místě, kde nyní stojí hrad Bítov. A to je odtud kousek. Navíc, vy výhledy z vyhlídky, která je o pár metrů níže na skále nad Dyjí jsou úchvatné. Přede mnou se objevil meandr Dyje, na jehož hladině se zrcalil odraz Cornštejna a barevně zbarvených lesů, které pokrývají okolní břehy. Opravdu skvostná vyhlídka. Na protějším břehu je rekreační oblast Chmelnice, ze které se ozývala hudba. Dovedu si představit tam trávit letní den.
Lesní stezkou jsem se dostala mezi chatky a na Vysočanský most, který spojuje "cornštejnský" výběžek s protějším břehem. Odtud je pěkný panoramatický výhled na středověký hrad Bítov. Ten stojí na skalním ostrohu, který obtéká říčka Želetavka. Tato oblast byla obývána již od neolitu a stávalo tu Velkomoravské hradisko. Hrad nechali postavit v 11.století Přemyslovci a měl chránit jižní hranice státu. První zmínky pocházejí z roku 1046. Po vymření Přemyslovců po meči hrad vlastnili Lichtenburgové, kteří postavili Cornštejn. Posledním vlastníkem hradu byl výstřední milovník zvířat baron Jiří Haas ml., který na hradě vybudoval zoo. Jeho lvice Mietzi-Mausi s baronem sedávala u obě u stolu. Hrad byl v roce 1945 Haasovi zkonfiskován. Nyní je národní kulturní památkou.
Protože bylo půl druhé, stmívalo se v pět, ke hradu Bítov by mi to trvalo zhruba další hodinu a přede mnou byla ještě cesta domů, rozhodla jsem se dojít jen do obce Bítov. Po silnici jsem se vrátila na parkoviště pod Cornštejnem a poté dál po silnici podél přehrady přes bítovský most do Bítova. Vesnička zela prázdnotou. U náměstí stojí muzeum veteránů, které ukrývá sbírka Tatrovek. Muzeumbylo bohužel zavřené a přes okna toho moc vidět nebylo.
Video z výletunajdete zde: https://youtu.be/HWCXFFVXlpM
Žádné komentáře:
Okomentovat