Co mají společného Filipíny a Španělsko? aneb Něco o historii země

Tak už to mám za pár. Teda tu cestu na Filipíny. Během teoretické přípravy na výpravu vyhledávám zajímavosti o jednotlivých oblastech a také jsem mrkla na základní fráze filipínštiny. Ono to vlastně ani není moc potřeba se ty fráze učit, protože kromě samotné filipínštiny (která je od roku 1973 oficiálním jazykem), se v zemi mluví i anglicky (ta je druhým oficiálním jazykem od počátku 20. století, kdy Filipíny spadaly pod americkou nadvládu). Až do roku 1973 byla oficiálním jazykem španělština, kterou se na ostrovech mluvilo od poloviny 16.století. To samozřejmě zanechalo stopy. Jazyk tagalog, ze kterého vychází oficiální filipínština (někdy se uvádí, že filipínština = tagalog) obsahuje hodně španělských výrazů. I když španělština už není oficiálním jazykem, někteří lidé narození po 2.světové válce prý španělsky ještě umí. Zachovala i španělská jména (např. současný prezident se jmenuje Rodrigo Duterte), názvy míst a silná katolická víra (okolo 80 % populace se hlásí k římsko-katolickému náboženství).

Slova a fráze vycházející ze španělštiny:
Ahoj = komusta (foneticky podobné španělskému "como está" = jak se máte)
kniha = libro (stejně jako ve španělštině)
lžíce = kutsara [kučara] (španělsky "cuchara", zní stejně)
práce = trabaho [trabajo] (šp. trabajo)
koupelna = banyo [baňo] (šp. baño)
jablko = mansanas (šp. manzana)
sýr = keso (šp. queso)
talíř = plato (stejně ve šp.)
většina dnů zní stejně ...

Kromě těchto jazyků, které sjednocují dorozumívání mezi jenotlivými filipínskými regiony, se na Filipínách hovoří 170 různými jazyky spadajícími do malajsko-polynéské jazykové rodiny. Ono totiž etnické složení je také velmi různorodé.
Počet obyvatel se každým rokem zvyšuje. V současnosti v zemi žije více než 105 miliónů obyvatel a okolo 9 miliónů Filipínců žije v emigraci (nejvíce v USA).

A jak se stalo, že se Filipíny dostaly pod vliv španělské kultury? Tak s touto kapitolou je spojeno jméno známého portugalského mořeplavce Fernanda Magallanese (nebo také Fernão de Magalhães, nebo Hernando de Magallanes), který se v roce 1519 vydal pod španělskou vlajkou na objevnou cestu na západ. Chtěl se pokusit najít cestu přes Ameriku do Asie. To se mu také povedlo. Objevil průliv, který nese jeho jméno. A i když cestu kolem světa nedokončil, protože byl na Filipínách zabit, přičítá se jeho výpravě i prvenství v obeplutí světa a dokázání, že je země kulatá.
V dubnu 1521 zakotvil Magallanes na ostrově Cebu. V té době na jednotlivých ostrovech vládli rádžové a náčelníci, kteří mnohdy vyznávali islám, který se do oblasti rozšířil v 15.století z Bruneje (Brunejský sultanát v té době zaujímal velké území severního Bornea).
Rádža ze Cebu Magallanese přivítal a dokonce přijal křesťanství. Magallanes na Cebu vztyčil kříž (ten je v Cebu City dodnes k vidění) a nařídil kristinizaci. Na sousedním ostrově Mactan vládl náčelník Lapu-Lapu, který odmítal přijmout křesťanství a ani neměl dobré vztahy s cebuánským rádžou. Zanedlouho vypukla na Mactanu bitva mezi domorodci a částí španělské výpravy, během níž byl koncem dubna 1521 Magallanes zabit (otráveným šípem a holemi).
Španělská kolonizace začala v roce 1565. Ostrovy byly pojmenovány po španělském králi Filipu II., který v té době platil za jednoho z nejmocnějších panovníků Evropy a za jehož vlády nad španělskou říší slunce nezapadalo. Filipíny byly španělskou kolonií 333 let až do roku 1898, kdy se jich Španělé museli vzdát ve prospěch USA. Pod americkou správou byly Filipíny oficiálně až do konce 2.světové války (i když byly okupovány Japonci).

A ještě na jednu významnou historickou událost spojenou s působením Španělů na Filipínách nesmím zapomenout. V roce 1890 byla v Manile založena pivovarnická firma nesoucí jméno po čtvrti, kde byl pivovar založen - San Miguel. Tato značka piva patří ve Španělsku dodnes k nejoblíbenějším.