Rovnou jsem se vydala na stezku směrem k vyhlídce Balkóny. Jednak abych si užila pohled na hory bez mráčků a taky abych se vyhnula turistickým skupinkám. Cesta vede lesem vavřínů a endemitů kolem krátké levády Serra do Faial. Trasa je dlouhá jen 1,5 km. Po cestě jsem minula malé občerstvení Flor da Selva, které se pomalu chystalo otevřít. Kolem něj kvetly fialové hadince. Sniídani jsem dnes moc nedala, proto jsem se rozhodla si zde něco na zpáteční cestě dát.
Na vyhlídce už pár lidí bylo. Snažili se z ruky nakrmit pěnkavy modré, které jdou tu krotké. Vyhlídka je opravdu ve tvaru balkónu. Přede mnou se otevřelo panorama hor Pico das Torres a Pico do Areeiro. Na obloze ani mráček. Pokochala jsem se nádhernými výhledy a vydala se po stejné cestě zpět. V občerstvení si sedla do malé restaurace a poručila si rajčatovou polévku s vejcem a bolo do caco s česnekovým máslem. Snídaně to byla vydatná. A potřebná. Přede mnou totiž byla zhruba 11 km cesta kolem levády Do Furado do Portely. V občerstvení prodávají i suvenýry jako jsou pletené vlněné čepice a ponožky nebo dřevěné vařečky a kvedlačky na ponchu (pau da poncha zvané též caralinho).
Život v Ribeiro Frío se před desátou dopolední pomalu probouzel. Brány restaurace byly otevřené a u silnice již stály stánky s pletenými suvenýry. Nakoukla jsem do malé kapličky, využila wc a vydala se na další cestu.
Stezka PR 10 začíná u restaurace a vede kolem jedné z nejstarších levád na Madeiře. Trasa končí u restaurace v obci Portela, která je odtud vzdálená asi 11 km. Díky tomu, že Portelou projíždí autousová linka do Funchalu, jsem si mohla dovolit vyrazit po této trase. Ti, kteří se po Madeiře pohybují autem, musí řešit, jak se dostat zpět k autu zaparkovanému v Ribeiro Frío. Linka č. 53 společnosti SAM projížděla Portelou v 16:10 a 18:15. Takže jsem měla dost času si celou trasu v klidu projít.
Z Ribeiro Frío jsem vycházela v 10:15. Kolem levády občas kvetly fialové madeirské orchideje, které jsou na ostrově endemické. Cesta vedla kolem srázů. Z jedné strany skála, ze které během deštivých dní padají pramínky vody. Několik dní již ale nepršelo, tak jsem až na jedno místo nemusela procházet vodopády. Okolní hory se postupně halily do oblak. Minula jsem 3 tůně. Kolem poletovaly pěnkavy modré. Zastavila jsem se u malého stavidla, kde ptáčci poletovali a nasypala jim ptačí zob, který jsem našla u cesty směrem na Balkóny. Cesta ubíhala celkem rychle. Potkala jsem jen pár lidí. Tato leváda nepatří k těm nejexponovanějším.
Za vodárenskou věží začala cesta klesat. Voda v levádě rychle stékala do údolí. Sestoupala jsem k lesnickému domu, před kterým rostou zvláštně zkřivené cypřiše. Je tu vybudované pěkné odpočívadlo obklopené množstvím květin. Odtud mi zbývalo do Portely už jen 2,3 km. V cíli jsem stanula v 15 hodin. Z terasy u silnice jsou pěkné výhledy na "Orlí skálu" (Penha D`Aguia). U silnice stáli taxikáři a čekali na příchozí turisty jako jsem já. Zamířila jsem do restaurace u zastávky, kde jsem hodlala strávit tu hodinku do příjezdu autobusu. Z nabídky jsem si dala polévku caldo verde. Konzistence a chuť polévky byla stejná jakou jsem před pár dny koupila v supermarketu jako hotovku. Moc bych za to nedala, kdyby polévku koupili v Pingo Doce. Chuť jsem si spravila pudinkovým zákuskem.
Těsně před tím, než měl na autobusovou zastávku dorazit autobus, zaparkoval na zastávce, kde již čekalo dalších asi 6 lidí, taxikář a začal lidi lanařit, že je odveze do Funchalu za 5 € na osobu. Autobusem je to prý dlouhé a cena jsou 4 €. Když nikdo nejevil zájem, poodjel. Pak ale ještě jednou přijel a pár lidí zlanařil. To už přijížděl autobus. Já jsem si zvlolila jízdu autobusem. V Machicu se přesedalo na další linku. Po cestě jsem si trochu pospala. Nějak mě dnešní výlet zmohl.
Zpět ve Funchalu jsem si šla odpočinout na pokoj. Oproti včerejšku je dnes odpoledne pod mrakem a chladněji.
Po sprše jdu obhlédnout ulici Santa Maria a najít restauraci, kde bych si mohla dát třeba chobotnici. Dnes mám chuť na mořské potvory. Nechávám se zlákat majitelem restaurace Marisqueria Tropicana, se kterým se chvíli bavím portugalsko-španělsky. V nabídce mají grilovanou chobotnici. K tomu si dávám jako předkrm 2 kroketky z tresky. Jako pozornost podniku dostávám sklenku madeiry. Zatím jsem první klientkou. Doba večeří ještě úplně nenastala. Restaurace se ale postupně plní. Naháněč se snaží před restaurací zlanařit procházející lidi. Tento způsob nahánění nemám ráda.
Týpek navíc vypadá, že na něčem jede. No, kdybych měla dělat tuhle práci, asi bych si taky něco šlehla, aby mi to uteklo. Během čekání na jídlo se mi podaří hacknout wifinu. Heslo bylo předvídatelné - tropicana. Kroketky jsou dobré, chobotnice trochu gumová. S nostalgií vzpomínám na grilovanou chobotnici z tržnice v Lisabonu. Cena za večeři je poněkud vyšší než jiné dny - 26 €. Po večeři jsem se vydala ještě na procházku k pevnosti São Tiago. Stále je světlo. Ulice Santa Maria je v obležení restaurací, které se plní lidmi. U bílého kostelíka Capela do Corpo Santo hrála živá hudba a panovala tu příjemná atmosféra. Zašla jsem do pevnosti.
Nahoře na terase pevnosti probíhala svatební večeře. Protože byla brána pevnosti otevřená, dostala jsem se nahoru na ochozy, odkud je pěkný výhled starou čtvrť. Z různých stran se ozývala hudba. Jeden zpěvák hrál u luxusní restaurace v pevnosti a další hudba přicházela z uličky Santa Maria. Příjemné místo.
Zamířila jsem zpět ke kostelíku, kde jsem si sedla ke stolu baru Banana`s a z nápojového lístku si vybrala marakujovou ponchu (3 €). V kartě mají i jídlo. Chtěla jsem si rezervovat stůl na neděli, ale bohužel mají zavřeno. Jaká škoda, že jsem toto místo objevila až na konci pobytu (v září jsem se sem ale mohla podívat znovu a tentokrát ochutnala i "picado mixto" - vepřové a kuřecí maso na kostičky v omáčce s hranolkami). Příjemnou atmosféru dotvářely rockové pecky v podání kapely, která pod kostelíkem vyhrávala. Bylo tam tak fajn, že jsem si ještě poručila koktejl Acapulco`s Malibu. Skladba What`s Up od Lindy Perry byla zlatým hřebem večera. Když kapela dohrála a já dopila drink, vydala jsem se si odpočinout. Další den mě čekal trek kolem jedné z nejhezčích levád.
Video z výletu najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=3mBNZXmDLmc&t
Žádné komentáře:
Okomentovat