Pláž Es Trenc v létě - Mallorský Karibik?

Es Trenc - panenská pláž spadající do oblasti chráněného území kolem salinišť Ses Salines je popisována jako jedna z nejhezčích na Mallorce. Díky průzračně čisté vodě hrající včemi odstíny modré je Es Trenc přirovnáván ke Karibiku. Kvůli tomu je také velmi populární a každé léto se řeší nedostatek parkovacích míst v okolí pláže a dopady počtu lidí na zdejší životní prostředí.
Přímo na pláž nejezdí žádné veřejné autobusy a tak jsem ji dlouhá léta opomíjela. Až letos jsem zjistila, že není až zase tak obtížné se sem dostat.
Na jaře jsem podnikla výlet z vesnice Ses Salines k solným pláním, ze kterých pochází známá značka mořské soli Flor de Sal (http://katka-na-cestach.blogspot.com/2019/04/vylet-k-solnym-planim-aneb-jak-se.html).

A od plání jsem pokračovala přes pláž Es Trenc do Colonia de Sant Jordi, odkud mi jel autobus. Tehdy v dubnu byla pláž poloprázdná a kvůli vlnám a jižnímu větru působilo moře šedě. Tehdy jsem si ale řekla, že se sem podívám v létě a zjistím, zda je Es Trenc opravdu mallorským Karibikem.
A ten den nastal včera. Moře na jižním pobřeží mělo být klidné. Tak jsem ráno nasedla na autobus do Manacoru, tam přesedla na linku 495 do Colonia de Sant Jordi. Vystoupila jsem v centru letoviska. Předtím, než jsem se ale vydala na pláž, jsem se šla projít po Colonii. Došla jsem k malému majáku, od kterého je vidět nedaleké souostroví Sa Cabrera. Sa Cabrera je národním parkem a denně z Colonia de Sant Jordi na ostrovy vyplouvají výletní lodě.

Došla jsem do přístavu, ve kterém kotvilo množství bílých rybářských loděk. V informačním centru jsem si zjistila něco více o výletu na Sa Cabrera a pak se již vydala na opačnou stranu letoviska k plážím. Bylo před polednem a slunce již dost pálilo.

Es Trenc je od Colonia de Sant Jordiu vzdálená asi půl kilometru a nejprve jsem musela po pobřeží projít přelidněnou pláž Playa D'es Moli de S'Estany, poté prošla skalnatý úsek na plážičku Playa des Peregons Petits, kde skoro nikdo nebyl. Na okraji pláže stojí jeden z obranných bunkrů z období druhé světové války, které ale zde nikdy nebyly uvedeny do provozu. Moře zde hrálo všemi barvami a okraj pláže byl zanesený rozkládající se mořskou trávou Posidonií. Její přítomnost v moři značí čistotu vody.

Prošla jsem kolem bunkru a dostala se na pláž Playa des Peregons Grands. Na ní stála věž plavčíků a slunili se lidé. Ale nebyla přecpaná. Moře zde bylo opravdu nádherné a dalo by se říct, že jako v Karibiku. Měla jsem sto chutí zde zakotvit, jenže jsem potřebovala zjistit, jak to vypadá na oné slavné Es Trenc (potřebovala jsem materiál do vlogu). Takže jsem pokračovala dál. Es Trenc ale začínal za výběžkem. Již z dálky bylo vidět, že je zde hodně lidí. Došla jsem k nabílo natřenému bunkru, na který jeden z místních umělců namalovat citát a který jsem míjela již na jaře. I zde byl břeh pláže zanesený Posidonií. Pláž je dlouhá dva kilometry a hlavní úsek kolem přístupové cesty ze salinišť byl opravdu přelidněný. V tom horku se mi nechtělo zacházet až na druhou stranu, kde by to možná bylo klidnější. Blížila se jedna hodina odpolední a ve čtyři jsem musela být zpět v Colonia de Sant Jordi kvůli autobusu a chtěla jsem si užít také trochu relaxu v průzračném moři.

Takže jsem se otočila na patě a vrátila se na předchozí pláž, kde jsem si našla místečko a konečně skočila do moře. Je neuvěřitelné, jak rychle ty dvě hodiny, co jsem na pláži byla, utekly. Po půl čtvrté jsem se sbalila a vrátila se na zastávku chytit zpáteční autobus.

I když jsem tedy na Es Trencu nakonec neskončila, jako mallorský Karibik lze označit i sousední menší pláže. Jen ty palmy tu chybí.
Video z výletu: https://youtu.be/oJ-avG-aYHE