MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

sobota 1. června 2019

Výlet přes mys Punta de n'Amer aneb Jak jsem našla druhou jeskyni

Cova de Crestas
Na Mallorku konečně přišlo léto a já se ve svém volnu vydala na půldenní nenáročný výlet na mys Punta de n'Amer. Již loni jsem tuto trasu absolvovala (http://katka-na-cestach.blogspot.com/2018/07/cestou-necestou-po-vybezku-punta-de.html), ale protože jsem poté přišla o video a fotky (a nenašla jednu z pobřežních jeskyní, kde žili v době bronzové lidé, rozhodla jsem se trasu projít znovu. Tentokrát ale naopak.
Ráno jsme tedy nasedla na autobus a nechala se dovézt do Sa Coma. U bělostné pláže, kde stezka po pobřeží začíná, se popásali koně a poníci. Turisté s malými dětmi z nich měli haló.
Vydala jsem se po již námé cestičce po pobřeží.
Sa Coma + S'Illot
První zastávkou byl jeden z bunkrů z doby španělské občanské války. O kus dál jsem vystoupala k malé jeskyňce, která zřejmě v minulých staletích sloužila jako obydlí. Na dohled od ní je starý kamenolom. Kámen je na ostrově jedním z tradičních stavebních materiálů a v minulosti se získával právě ze skalnatého pobřeží.
A protože je kamenolom hned u kraje moře, vytvořilo se v něm malé jezírko, ve kterém plavou i rybky. Oproti minulému roku jsem se ale v kamenolomu nekoupala. I když voda byla již docela vyhřátá. Navštívila jsem malé zátiší pod pískovcovou skálou, kde je příjemný stín. Oproti loňsku bylo zátiší o něco čistší a bez rozpadajícího se křesla.
O asi sto metrů dál jsem došla na místo, kde se v útesu ukrývá jedna z jeskyní (Cova de ses Pedreres ) využívaných v době bronzové jako obydlí. Tuto jeskyni jsem objevila již loni. Letos jsem chtěla najít i jeskyni Cova de Crestas, kterou jsem loni marně hledala. Pokračovala jsem dál po pobřeží a pozorovala útesy okolo.
Až jsem u jednoho náhodou objevila malý otvor a schůdky v pískovci vedoucí dovnitř. Vchod je vidět jen ze strany moře, z pevniny je neviditělný. Sestoupila jsem dovnitř na průzkum. Není to velká jeskyně, ale jako obydlí jistě dobře sloužila. Nalezly se zde keramické předměty z doby předtalayotské.
Spokojená, že jsem byla úspěšná v hledání, jsem se vydala do vnitrozemí mysu ke strážní věži Castell de la Punta de n'Amer. Strážní věž pochází z konce 17.století a sloužila k obraně pobřeží. Opět jsem se prošla malým muzeem a vystoupala nahoru na věž. Výhledy jsou odtud opravdu pěkné. Kolem zrovna projížděl jezdecký oddíl na koních a zastavil se u malé restaurace u věže. V malé budce zde mají i papouška kakadu.
Do Cala Millor to již bylo asi půl kilometru. Tentokrát jsem se neprocházela labyrintem stezek v chráněných písečných dunách a rovnou jsem se vydala na autobusovou zastávku. Bylo pár minut po druhé. Jeden autobus mi jel ve 14:10 a další od 45 minut později.
Cova de Ses Pedreres
Nepočítala jsem, že bych stihla ten první, ale nakonec se mi to podařilo. Když jsem se blížila k zastávce, zrovna přijížděl.
Byla to příjemná, nenáročná procházka.  

Video je zde: https://youtu.be/s2-Ci0ZF_OQ
Cala Millor

Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...