Den v Kuchingu

Probudila jsem se do destiveho dne. Lilo jako z konve. Recepcni rekla, ze tak bude cely den. Pockala jsem si, az dest zmirni na mzeni, vzala destnik a sla na prohlidku mesta. Opalovaci krem jsem s sebou nebrala, coz byla chyba, protoze behem dne se vycasilo a do vecera jsem byla pekne cervena.
Jako prvni jsem zamirila najit ulici Satok, kde se mel konat velky nedelni trh. Tak nejak jsem ale bloudila a drive dosla k etnografickemu muzeu. Nutno dodat, ze nektery typ chodniku je po desti pekne nebezpecny. Kachlicky jsou pokryte tmavym, velmi klouzavym, povlakem. Zrejme nejaky druh mechu nebo plisne z vlhka. Neprijemna je chuze po tomto typu chodniku hlavne z kopce a do kopce. Je to fakt o usta.
Deset minut pred desatou jsem tedy byla u budovy muzea. V nedeli tu vsechny pamatky otviraji v deset. Muzeum jsem si stihla prohlednout, nez se do nej nahrnuly zajezdy. V hornim patre jsou exponaty tykajici se hlavnich etnik Sarawaku, v prizemi vycpana zvirata. Kousek od tohoto muzea, ktere je soucasti sarawackeho muzea a budova je oznacovana jako stare kridlo, melo byt nove kridlo. Jenze pres most byla jen velka dira staveniste.
Prosla jsem se parkem s pamatnikem hrdinu a zamirila smer nedelni trh. Ulice Satok je dost dlouha a oproti ocekavani se trh kona az za mostem pres reku Sarawak. Dobra ctvrt hodina chuze. Po ceste jsem sedla na obed do "mekace" (opet jsem nemela chut na ryzi ani nudle).
Trh je v zastresene hale. Hlavnim sortimentem je ovoce a zelenina. Take ryby, rostliny a nejake obleceni. Dosla jsem do zadni casti trhu, kde na parkovisti meli rozlozene stanky ovocnari. Zaujalo me ovoce nazyvane hadi kuze. Slupka mela vroubkovani jako hadi kuze. Porucila jsem si za ringgit. Pry je to kysele a dobre na zaludek. Jeste stesti, ze jsem si nevzala vice. Vecer jsem si jednu kulicku oloupala a pak krivila pusu jak to bylo kysele. To se nedalo jist.
S sebou jsem si koupila i nejake to mango a draci ovoce (dragon fruit).
Cesta zpet do centra byla zdlouhava. Zamirila jsem k kuchingske mesite, pred kterou je jedno z autobusovych nadrazi. Lepe receno ulice, kde stoji zelene mestske a primestske autobusy. Zjistila jsem si, ktery mi zitra pojede do prirodni rezervace Semenggoh a zamirila do Indicke ulice, ktera patri k jednem z nakupnich zon. Zde lze sehnat levne latky a obleceni. Ulice je zastresena a v budoucnu ji budou dlazdit.
Dalsi zastavkou byla budova stareho soudu, dnes nazyvana Sarawacky turisticky komplex. Budova z konce 19. Stoleti ma pekne pruceli s hodinovou vezi. Pred ni byl v roce 1924 postaven pamatnik Charlesi Brookovi.
Uvnitr je kavarna. Nechala jsem se zlakat dortikem a ovocnym frape (ceny jsou evropske). Konecne jsem si sedla. Nohy uz me bolely.
Zaver dne jsem stravila okukovanim obchodu.