MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pátek 21. února 2014

Za ruinami starého Leonu do Puerto Momotombo

Město Leon, ve kterém se tyto dny nacházím není původním Leonem. Ten byl v roce 1524 postaven o třicet kilometrů východněji na březích jezera Xolotlán. Nad jezerem se tyčí skoro perfektní kužel sopky Momotombo, která stála za zkázou tohot Španěly vybudovaného města. Nejdříve bylo poničeno zemětřesením a v roce 1610 pak zasypáno popelem po explozi Momotomba. V roce1967 byly objeveny ruiny města a začaly vykopávky. Od roku 2000 je Leon Viejo na seznamu UNESCO.
Včera jsem se rozhodla ještě jeden den zůstat a zajet si do Puerto Momotombo, kde se ruiny nacházejí. I když jsem se dočetla, že se za focení připlácí dva dolary, vydala jsem se tam i kvůli pohledu na sopku. Nakonec jsem se placení za focení vyhnula, protože neměli drobné na vrácení. A cena za použití foťáku je 25 cordoba. Vstupné pro cizince 2 US (50 cordoba).
Laguna a sopka
Ráno jsem se tedy po probuzení a snídani vydala opět MHD dodávkou na terminál a tam nasedla na autobus do La Paz Centro. Cesta tam trvala více než hodinu a přijde na 17 cordoba. Na konečné jsem přesedla do mikrobusu do Puerto Momotombo. Dalších cca 40 minut a 13 cordoba (1US= 25 cordoba). Místní mě nasměrovali k ruinám. Lidé jsou tu v Nicarague opravdu milí.
Slunce pralo a brzy jsem měla chodidla od prachu. Cesty tu nejsou zpěvněné.
Areál archeologického naleziště si lze prohlédnout zhruba za hodinu. Z bývalého opevnění, což jen takový kopec, je pěkný výhled na okolní sopky. K dispozici jsou průvodci, ale tentokrát jsem se rozhodla ušetřit a vystačit si s informacemi z letáku, který jsem dostala u pokladny.
Leon Viejo
Po prohlídce jsem se vydala směr břeh jezera.  Odtud  byl výhled na sopku ještě impozantnější. A protože jsem od lehké snídaně nic nejedla, sedla jsem si do restaurace u nábřeží a objednala si ne zrovna nejlevnější oběd. Ve vesnici ale nebylo moc možností, kde se najíst.
Po druhé jsem nasedla na autobus a vydala se na zdlouhavou zpáteční cestu do Leonu. To horko je fakt ubíjející. Zítra se ale přesouvám do Matagalpa, tak doufám, že tam bude příjemněji. Hlavně jsem asi objevila místo, kde budu moct ty tři týdny pobýt jako dobrovolnice a ušetřit peníze.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...