MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pondělí 17. února 2014

Přejezd do Nicaraguy

I přes zdlouhavé vyjednávání přes mail se společností Gekko Expeditions, která zajišťuje dopravu mezi některými středoamerickými zeměmi, jsem nakonec dostala potvrzený pondělní odjezd do Leonu v Nikarague. Obvykle je nutné jim přes paypal zaplatit dopravu, ale domluvila jsem to tak, že jsem těch 45 US dala řidiči.
Další věcí bylo, že jsem se ráno musela dopravit ze Suchitota na benzínku v San Martin, protože pro jednu osobu nezajížděli do Suchitota. Takže během nedělního dopoledne jsem si udělala výlet do San Martinu a zjistila, že cesta tam mi zabere  hodinu a ne 25 minut, jak mi tvrdili v mailu..
Takže jsem v jedenáct dopoledne s plnou bagáží sedla dovnitř benzínky a čekala na příjezd minivanu. Samozřejmě měl kvůli dopravě zpoždění. Pak ale již cesta ubíhala rychle. Na hranicích řidič oběhl s našimi pasy celnice. Poplatek za vstup do Hondurasu 3 US a do Nicaraguy pak 13 US. Cesta trvala  okolo osmi hodin. K dispozici jsme měli wi-fi a filmy.
Po deváté večer jsem se nechala vyhodit u hostelu Sonati, kde jsem doufala dostat místo jako dobrovolnice, ale atmosféra hostelu se mi moc nezamlouvala (představa, že bych v těch provizorních podmínkých měla strávit měsíc se mi nelíbyla), tak jsem se ráno sbalila a přesunula se do hostelu Latina, kam jsem také psala kvůli ubytování, ale nikdo se mi neozval. Prý ale na mě čekali a postel pro mě měli. Tady je již atmosféra o hodně příjemnější i místo je hezčí (i když kochyně je jen velmi základně vybavená), tak jsem si zaplatila tři noci a zeptala se na možnost zůstat jako dobrovolnice. Prý to možná bude možné, ale zatím nedorazil ten, se kterým bych se o tom měla pobavit. No, když to nevyjde, tak se přesunu dál v cestování.
Den jsem pak strávila procházkou Leonem a sledováním hokejového utkání Česko-Slovensko.
Zavečer jsem vystoupala na terasu katedrály, odkud je pěkný výhled na okolí. Cena 3 US. Navštívila jsem i muzeum umění a muzeum v domě slavného latinskoamerického poety a leonského rodáka Rubena Daria.
Leon je příjemné město a není třeba tu mt nepříjemné pocity a hlídat si věci jako třeba v Antigua. Nicaragua by měla být bezpečnější než předchozí Guatemala a Salvador. To ale neznamená, že usnu na vavřínech. Minimálně si ale můžu trochu oddechnout.
 Ale nemuselo by tu být takové horko!




Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...