MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pondělí 28. ledna 2013

Procházka po okolí San Agustinu a noční přejezd do Bogoty

Poslední den v San Agustinu a zároveň poslední den na jihu Kolumbie (dnes v noci se moje cesta stáčí směrem na sever do Bogoty) jsem se rozhodla navštívit zbytek archeologických nalezišť v okolí městečka. Běžně jsou nabízeny výpravy na koni, ale zvolila jsem levnější variantu - po svých. Předtím jsem ale vyrazila do centra na tradiční pondělní trh. Spousta stánků s ovocem zeleninou, maso, ryby, prodej kávových zrn na zpracování, panela (produkt z cukrové třtiny)...Bylo možné tu i posnídat. Koupila jsem si nějaké ovoce a jukové bulky a vyrazila posnídat na hostal a pak již ven za město. První naleziště El Tablon je od města vzdálené jen něco přes kilometr a za ním je hned prastaré obětiště La Chaquira. Zatímco v El Tablon bylo jen několik soch, La Chaquira nabízela fantastický výhled na kaňon, jímž protéká řeka Magdalena. Na kamenech nad srázem bylo znát několik vyrytých soch. Dva vodopády padaly do kaňonu. Vrátila jsem se stejnou cestou na hlavní silnici a pokračovala k odbočce na La Pelota. Toto naleziště mělo být vzdálené nějaký kilometr a půl, ale narozdíl od dvou předchozích, nebyly u silnice směrovky, tak jsem šla podle instrukcí místních pořád rovně. Samozřejmě jsem další odbočku přešla. Takže návrat o kus zpět. Jenže bylo horko, blížila se jedna hodina a můj žaludek se začínal ozývat, že by něco pozřel. Na další stoupání někam do kopce jsem neměla náladu. Beztak by mě tam čekalo to, co jsem už v okolí viděla, tak jsem se vydala zpět do městečka. Sedla jsem do restaurace a objednala si za 5 tisíc oběd. Následoval návrat na hostal, sprcha, která mi smyla z nohou nachytaný prach a čekání na půl sedmou, kdy mi odjíždí noční autobus do Bogoty. Autobus byl za ty prachy vážně luxusní. Pohodlná sedadla (seděla jsem vepředu, takže mě nikdo neutiskoval sklopeným sedadlem), deky, občerstvení a v rámci cesty byla i kontrola vojáků za Pitalitem, kdy jsme museli všichni vystoupit z autobusu a nechat si zkontrolovat příruční zavazadla. Jinak ale cesta proběhla v pohodě a v pět ráno jsem přistála na nádraží v Bogotě.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...