Probudila
jsem se po šesté hodině do slunečného dne. Takže ty pesimistické
předpovědi z internetu se nepotvrdily. Hostal ještě spal a já se vydala
na obhlídku ranního městečka. Bocas del Toro je velmi klidné a uvolněné
místo. Takové hippie. Kdybych nevěděla, že jsem v Panamě, myslela bych
si, že jsem někde na Jamajce u rastafariánů. Můj hostal je v tomto duchu
naaranžovaný. Moc příjemné místo. Všude plno barev a maleb na zdech.
Stejně tak i město je plné dřevěných domků různých barev. Ne všechny
domy jsou v nejlepším stavu. Centrum kolem přístavu je plné hostalů,
restaurací a agentur nabízejících celodenní výlety po zátoce. Lidé jsou
tu velmi příjemní a zdvořilí. Oproti tomuto místu je hlavní město
skutečné nebezpečnou džunglí ( i když jsem se s nebezpečím přímo
nesetkala). Úplná pohodička tady. Ne jako na Kubě, kdy lidi otravovali.
Co se týka složení turistů, tak jsou zde především baťůžkáři. A místní
lidé jsou buď černoši šmrnclí Bobem Marleyem :-) a nebo potomci
původních Indiánů.
Po snídani jsem si na hostelu půjčila za 5 dolarů na den kolo (takového
araba s jedním převodem) a vyrazila na projížďku ostrovem. Středem
ostrova vede silnice vedoucí na druhou stranu do Bocas del Drago, kde v
roce 1502 zakotvil Krištof Kolumbus a aniž by to věděl, objevil tak
Panamu. Cesta tam byla v tom horku docela záhul. Žádná rovinka. Krajina
zvlněná. Pěkně ze mě lilo. Po pěti kilometrech jsem se šla podívat do
jeskyně Cueva de los guacharos. Jenže včera a i předchozí dny tu asi
dost pršelo, takže cesta a vnitřek jeskyně byl pěkně bahnitý. S baterkou
v ruce jsem došla pár metrů za vchod a když jsem si posvítila na cestu a
uviděla po bahně pochodující dlouhonohé velké pavouky (jako z filmu
arachnofobia), okamžite jsem to otočila a rychlostí blesku z jeskyně
utekla. Nemám nic proti objevování jeskyně, ale kličkovat mezi těmito
potvorami se mi vážně nechtělo.
Přede
mnou bylo ještě 9 km jízdy hustou vegetací. Po více než hodině jsem
dorazila k pobřeží. Dojela jsem do malé osady Bocas del Drago,
zaparkovala kolo a vydala se k asi půl kilometru vzdálené Playa
Estrella, což je pláž, kde jsou v moři velké mořské hvězdice. Procházka
to byla velmi příjemná. Pobřeží lemováno palmami, moře teplé. Playa
Estrella byla opravdu pěkná. Moře tu bylo klidné a plné hvězdic. Úplná
paráda. Ani nevím jak (ale jo, fotila jsem a opalovala se a plavala),
ale čas mi tu rychle utekl. Po třetí hodině jsem se odebrala zpět do
osady, kde jsem si v místní restauraci Yarisnori dala filet z nějaké
ryby a pak již zamířila zpět na ubytování. Zpáteční cesta k mému
překvapení nebyla tak namáhavá, jako ten příjezd. Před západem slunce
jsem byla na pokoji a smývala ze sebe ve studené sprše (ano, nemám tu
horkou vodu) pot smýchaný s pískem, opalovacím krémem a repelentem. 
Spokojeně čistá se pak vypravila do města ( hostal je trochu z ruky,
zato je tu klid) zamluvit si celodenní výlet po okolních ostrovech.
Doufám, že se počasí vyvede jako dnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat