Něco málo o Borneu

*Ohrožená biodiversita: Borneo se pyšní (bohužel ve stále menší míře) unikátním 140 milionů let starým primárním deštným lesem, který ovšem ustupuje rozlehlým plantážím palmy olejné. Tím, jak mizí džungle, mizí i živočišné a rostlinné druhy, které se mnohdy vyskytují jen na Borneu. V ohrožení je tak orangutan, který se vyskytuje už jen v Indonésii. Kriticky ohrožený je i nosorožec sumaterský a trpasličí slon. Jen na Borneu žije i zvláštní opice Kahau nosatý. Neporušenou panenskou přírodu lze vidět jen v chráněných rezervacích a národních parcích.

*V Malajsii je patrný britský vliv. Až do 1957 bývala její kolonií. Borneo však mělo trošku odlišný vývoj.  Část Sabahu byla do té doby briskou kolonií a část připadala tehdejšímu Suluskému sultanátu, který zabíral i část Filipín.
Ve státě  Sarawak zase sto let vládli "bílí rádžové" rodu Brooků. V roce 1842 jim daroval Sarawak jako díky za pomoc s potlačením četných povstání brunejský sultán. Tehdy Brunej zaujímala významnou část dnešního malajského Bornea. Brookovi během let zabírali území, až se rozloha Bruneje zmenšila do dnešní podoby. Ačkoliv byli Brookové Angličané, s britskou vládou neměli nic společného. Jednalo se o vládu soukromníků.
Státy Sabah a Sarawak se k Malajsii připojily až v roce 1963.

*Sabah i Sarawak jsou v malajském společenství republikami, v jejichž čele stojí volený guvernér. Hlavním městem Sabahu je Kota Kinabalu (dříve nazývaný Jesselton), který po válce vystřídal poničený Sandakan. Borneo, stejně jako okolní země, během války okupovali Japonci.
Hlavním centrem Sarawaku je Kuching.

*Z doby vlády bílých rádžů pochází i slavný román o malajském tygru Sandokanovi. Postava Sandokana byla ale smyšlená.

*Konflikty: z dob britské nadvlády se táhne konflikt se suluským sultanátem, který si nárokuje část území Sabahu. A čas od času se přívrženci suluského sultána vypraví do Sabahu a podnikají akce proti policistům. Naposledy se tak stalo v roce 2013, kdy bylo v Semporně a Lahad Datu zabito několik malajských policistů a také suluských útočníků.

*Borneo je národnostně smíšené. Kromě Malajců a Číňanů zaujímají významnou část populace původní etnika, která jsou mnohdy jednotně nazývána jako Dayakové. V souvislosti s Borneem a jeho etniky se mnohdy mluví o lovcích lebek. Sekání hlav nepřátel a jejich následné vyuzení a pověšení na kůl u dlouhého domu (tradiční obydlí, ve kterém se sdružovalo několik rodin, které tvořily jednu vesnici) bylo běžné ještě před sto lety. Počet hlav naznačoval významonost bílého domu. Bílí rádžové tento zvyk ale zakázali, protože škodil obchodu Sarawaku s okoními státy a společnostmi. Naposledy bylo sekání hlav povoleno během druhé světové války, kdy Borneo okupovali Japonci. Lebky, které Dayakové návštěvníkům dlouhých domů ukazují, patří japonským vojákům.