MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pátek 15. března 2013

Výlet na ostrov Carenero



 Tento týden je slabý, co se týká klientů v restauraci (oproti tomu, co znám z Mallorky je to slabé pokaždé ), tak začínám až v sedm večer. A jelikož se počasí již trochu umoudřilo (v noci pořád leje, ale přes den již i svítí slunce), tak jsem se rozhodla využít téměř celého dne volna k výletu na sousední ostrov Carenero. Nasedla jsem na vodní taxi a nechala se přepravit těch cca 100 metrů na protější břeh. Část osady na pobřeží připomíná spíše slum, odpadky se občas povalují kolem obydlí na kůlech. A samozřejmě všude slupky od kokosových ořechů. Vydala jsem se podél pobřeží s cílem obejít ostrov. Je to relativně malý ostrov, který, pokud se jednou zvedne hladina moří o metr, zmizí z větší části pod vodou. Západní část pobřeží je lemována vilkami obklopenými udržovanou zelení. Směrem na sever se ale stezka mění v rozbahněnou cestičku vedoucí kolem mangrovníků, kde je třeba dávat pozor na každý krok. Z palmy ulamuji dva zelené kokosy. Jeden rozbíjím hned, abych se v tom dusnu osvěžila kokosovou vodou a druhý beru do batohu na později. Cesta vede i křovím a dostavám se postupně k plážím. Na východní straně jsou ideální podmínky na surfování. Méně však na odpočinek na pláži. Všude spousta kokosových ořechů a palem a také stromů s širokými kmeny rostoucími v mokřadech kousek od pláže. Prý v korunách pobývají lenochodi, ale žádného jsem neviděla. Dostávám se na písečnoú pláž, kde odpočívá několik turistů. Nedočkavě skáču do moře. Obloha se pomalu zatahuje (jak typické tady) a ve vodě je mi dokonce tepleji, než na souši. Po třetí hodině to balím a vyrážím kolem plážových resortů k molu, odkud vyplouvají čluny zpět do Bocas. Odpoledne ještě strávím hodinku na hlavní ulici a rozdávám letáky s reklamou na náš hostel. A večer se nudím v restauraci (tento týden je to tu hooodně slabé). Po skončení šichty však vyrážím na diskotéku do Barco hundido, kde potkávám opět Ediho, se kterým se mi fantasticky tančilo minulou středu. Snažím se užít si co nejvíce merengue, salsu,reggeaton, po návratu do Evropy to bude zase samý house a techno a popík. Postřeh z Bocas: muži jsou tu většinou velmi galantní a lidé přátelští...tohle mi bude těžké opouštět.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...