Na otočku do Danangu

Třetí den v Hoi An a už je to až až. Kdybych neměla ty termíny na přezkoušení šitých šatů a počasí nebylo všelijaké, vypadla bych hned z rána třeba do My Son.
V deset jsem ale měla být v krejčovském salonu a v pět mě čekal odjezd nočním busem do Nha Trang.
Takže jsem ráno sbalila věci, půjčila kolo a vydala se do centra. Po deváté jsem byla v salonu, ale trvali na desáté. Tak jsem zkusila najít zastávku linkových autobusů mezi Hoi Anem a Danangem. Pohrávala jsem si s myšlenkou, zajet do Danangu na otočku. Busy měly jezdit co půl hodiny a stát okolo 18 tisíc.
Nádraží je severně od centra. Díky včerejší zajížďce jsem neměla problém jej najít.
Opět jsem se vrátila do salonu, vyzkoušela šaty, které potřebovaly trochu ještě doladit. Domluvila se se švadlenou na třetí a znovu se vydala na autobusové nádraží. Kolo jsem zamčela u jedné restaurace a nasedla na bus.
Vyjeli jsme o čtvrt na jedenáct. Když jsem během cesty dávala výběrčímu dvacku, chtěl po mě ještě desítku. Marně jsem se s ním dohadovala, že cena má být nižší a že nemám žádné zavazadlo, za které chtěl příplatek.

Přesvědčená o zlodějině jsem mu těch třicet tisíc dala. A dosud jsem přesvědčená, že jednotliví výběrčí mají mezi sebou dohodu, že budou po cizincích chtít víc. Při zpáteční cestě totiž jedna místní platila jen dvacku a vystupovala o dvě stanice dříve.
Vysedla jsem u muzea historie kultury Cham, které stojí u "dračího" mostu. Zběžně zjistila, odkud mi pojede zpáteční autobus a vydala se na nábřeží k mostu. Nad kopci v dáli se válela mračna. "Dračí most" je jednou z nových zajímavostí města. O víkendu v noci se tu prý koná světelná show. I tak žlutě natřená silueta připomínající vlnícího se draka procházejícího mostem působí zajímavě.
Před polednem jsem se šla podívat do muzea a seznámit se s několika národními poklady jako je bronzová soška Tara a nebo oltář s detailně propracovanými vyobrazeními z běžného života lidí kultury Cham.
Zpět do Hoi Anu jsem chtěla nejpozději ve dvě. Po promenádě jsem došla k tržnici, kde jsem objevila několik stánků s levným místním jídlem. Dostala jsem nudle s oříšky, nastříhanými jarními závitky. Bylo to dobré. O půl druhé jsem nastoupila do autobusu a vydala se nazpět. Bohatě to stačilo. Město nemá moc zajímavostí.
V salonu zkouška dopadla dobře, tak jsem si odnesla předražené šaty.
Po páté si mě na hostelu vyzvedli a odvezli na místo, kde již čekal lehátkový autobus mířící do Nha Trang. Přede mnou byl jedenáctihodinový přejezd.