Hurá na Huraa!? Několik následujících let raději ne

Když jsem plánovala celou letošní zimní cestu po Srí Lance, rozhodla jsem se připojit i krátkou návštěvu nedalekých Malediv. Ze Srí Lanky je to jen zhruba hodina letadlem a kdo ví, zda se někdy do této oblasti dostanu. Nebo lépe řečeno, zda se do oblasti dostanu předtím, než Maledivy padnou za oběť zvyšování hladiny oceánů. I když na Maledivách stále rostou nové a nové luxusní resorty, jakoby to měla být destinace budoucnosti.

Hlavní náměstí Huraa

Maledivy se skládají z devatenácti atolů a celkem mají okolo dvou tisíc ostrovů. Ne na všech ale žijí lidé. A na některých, které kdysi byly neobydlené, jsou nyní luxusní resorty a jedna noc zde přijde na stovky dolarů. Pro cestovatele-baťůžkáře to není úplně ideální destinace, i když se lze ubytovat i mnohem levněji na "lokálních ostovech", kde žije místní obyvatelstvo. Přesto na ceny srílanského typu zde lze zapomenout. I v levném penzionu na lokálním ostrově dáme za noc alespoň 50 €.

Penzionu Maldives Seashine

A právě kvůli docela vysokým cenám jsem si na Maledivách naplánovala jen šestidenní zastávku, abych načerpala zdejší atmosféru. A když jsem začala hledat, na kterém ostrově bych během těchto pár dní strávila čas, zaujal mě ostrov s "euforickým názvem Huraa.

Tento příspěvek píšu pár dní po příjezdu, kdy se moje zklamání trochu zmírnilo a nakonec to tu docela ujde. I když, kdybych neměla dopředu rezervované ubytování na celých pět nocí a nestálo přes 50 € na noc, tak bych se po prvním dnu A právě kvůli docela vysokým cenám jsem si na Maledivách naplánovala jen šestidenní zastávku, abych načerpala zdejší atmosféru. A když jsem začala hledat, na kterém ostrově bych během těchto pár dní strávila čas, zaujal mě ostrov s "euforickým názvem Huraa.
Tento příspěvek píšu pár dní po příjezdu, kdy se moje zklamání trochu zmírnilo a nakonec to tu docela ujde. I když, kdybych neměla dopředu rezervované ubytování na celých pět nocí a nestálo přes 50 € na noc, tak bych se po prvním dnu otočila a plula na nějaký jiný ostrov. A proč?

Když jsem se v pondělí odpoledne ubytovala, vydala jsem se na obhlídku ostrova a hlavně pláží, na kterých jsem chtěla relaxovat těch pět dní. Jelikož jsou Maledivy muslimskou zemí a místní ženy se koupou v nikábu a zahalené, je pro cizince vyhrazená část pobřeží, kde je tzv. bikini beach. Je to pláž, kde je povoleno koupat se v plavkách a odhalovat kůži. Podle fotografií takové místo mělo být na severním pobřeží tohoto malého ostrova. A měla to být pěkná písečná pláž lemovaná palmami a stromy, které by dodávaly potřebný stín.

 

Prošla jsem se vesnicí. Na “hlavním” náměstí je několik obchůdků se suvenýry a potravinami. Ulice a vesnice působila dost poklidně až opuštěně. 

Došla jsem k laguně obklopené mangrovy. Na břehu lahuny byly stovky děr, ze kterých vykukovali krabi. 

Došla jsem k fotbalovému hřišti, u kterého byla cedule odkazující k pláži. Po pár metrech jsem došla na okraj vegetace. Místo moře a pěkné pláže zde ale byla holá písečná planina připomínající poušť. A v dálce stála malá “oáza” usychajících palmových výhonků. Písečný násyp se táhl po celém východním pobřeží ostrova. Bylo přesně vidět, kde končilo původní pobřeží. Když jsem toto uviděla, jediné, co mě mapadlo, bylo “Wtf?!!” (neboli “co to sakra je?!!).

Mangrovníková laguna

Po krásné bikini beach ani památka. Jen opuštěná lehátka ve stínu palem naznačovala, že zde kdysi byla pláž. 

Přešla jsem holou písečnou planinu k nové bikini beach, kterou vymezovaly právě oby usychající palmičky zasazené v písku. Bylo to bizardní. Na pláži byly dva slunečníky a několik lehátek. Stín zde prakticky nebyl. Ty palmové haluze ani neměly šanci nějaký stín vrhat a pod slunečníky se vejde jen hrstka lidí. V moři byl vytvořený jakýsi bazének, když část zahradili kameny, aby tudy voda během přílivu neproudila (ten proud je opravdu silný a unáší).

Za palmami bývalo pobřeží

V místě, kde začínaly korály, byla umístěna brána ve tvaru člunu a na ní umístěné dvě houpačky. Na bráně byl propagační nápis “I love Huraa bikini beach”. Jestli se tímto snaží turistům vsugerovat, že tuto pláž mají mít rádi, tak u mě se jim to nepovedlo. Nedovedla jsem si představit, že na této umělé “poušti” odříznutá od původního ostrova budu trávit zbytek mé zimní cesty. Jen to panorama chatek resortu Club Med, který je na nedalekém sousedním ostrově bylo zajímavé. 

Jediná pěkná a původní pláž byla na levé straně. Jenže spadala do nějakého resortu a byla oplocená. Uvažovala jsem, že bych se další den prostě usadila v rohu pláže a dokud by mě nevyhodili, byla bych tam. 

Bývalá bikini beach

Vnitrozemím jsem vstoupila do onoho resortu Pearl Sands od Maldives a porozhlédla se po té pěkné pláži. U jejího okraje bylo dost stínu. Mohla bych si lehnout mezi stromy. Tušila jsem ale, že vstup sem asi bude placený. I když mi to přijde dost nefér si uzurpovat jedinou pěknou pláž a nám “sockám” bydlícím ve vesnici nechat tu vyprahlou uměle vytvořenou pouštní oázu. 

Když jsem se později zeptala několika lidí, od kdy je na východním pobřeží navezený písek a proč, bylo mi řečeno, že jej tam navezli před dvěma měsíci a v následujících třech letech tam prý bude probíhat výstavba nových domů pro lidi, co se již nevejdou do hlavního města. Takže Huraa bude takovým satelitem Male. 

Nechápu ale, proč nenechali alespoň kousek původní bikini beach a museli to zasypat celé. Písečný násyp se táhne asi sto metrů od původního pobřeží. 

Nová bikini beach v dáli

Další věc, která mě naštvala, bylo, že všude (i na stránkách penzionu) stále prezentují fotky původního stavu. Nikdo mi nedal vědět, že se ostrov změnil. Nikdo mi nedal možnost zdarma stornovat pobyt nebo alespoň dostat slevu. 

Fér by bylo mít volný přístup na tu soukromou pláž. 

Opuštěné šlapadlo nyní ve vnitro

Problém ale je, že ani na sousední ostrov na jihu jsem nemohla, protože ten spadal do areálu resortu Four Seasons. Lidé, kteří na ostrov přívozem jezdili, byli zaměstnanci, kteří bydleli na Huraa. Huraa je základnou zaměstanců okolních resortů. 

Zklamaná z reálné situace jsem si sedla do moderně vypadající restaurace The Harbour u přístavu a k večeři si dala rybu na sladko-kyselo. Bylo to dobré. Ceny ucházející. U večeře jsem se seznámila s postarším německým párem, který bydlí ve stejném penzionu. 

Další den ráno jsem se u snídaně, kterou jsem měla v ceně (za údajných 13 USD, na které byla snídaně vyčíslena, jsem dostala dvě volská oka, párek, tři tousťáky, másko, marmeládu, vodu, čaj a džus), jsem se seznámila s Australankou, která sem přijela surfovat a poté dvěma Čechy, kteří sdíleli moje zklamání ze vzhledu ostrova a pláže. 

Dalším zklamáním mi byl pohled na stav korálových útesů.

Po snídani jsme se všichni dohodli, že se zúčastníme nabízeného šnorchlovacího výletu. Na ceduli u vchodu do penzionu se totiž to ráno objevila nabídka šnorchlování za poloviční cenu, tudíž za 10 dolarů. Vyrážet se mělo v osm, ale protože všichni to uviděli až ráno, nakonec se vyráželo okolo půl desáté. Zastavili jsme na dvou místech. První byl korálový útes nedaleko ostrova okupovaného resortem Club Med. Rybek bylo pod vodou docela hodně, ale pohled na mrtvé korály (mrtvé již delší dobu) mi vyrazil dech. Staly se obětí oteplování oceánu. Kdysi to tu mohla být krása. Dnes je to jako hřbitov korálů, mezi nimiž plavou barevné rybky. A také žraloci. Celkem jsem jich na tomto místě viděla šest. 

Druhé místo, kde jsme šnorchlovali bylo na jih od resortu Four Seasons. Proud zde byl docela silný a hlavně se tu mísila voda a tak nebylo dobře vydět. Zde to bylo ještě horší a ani těch rybek tu nebylo. Kolem občas proplul nějaký ten žralok. 

Jediným zajímavým živočichem byla malá mantovitá siba skvrnitá, která najednou proplavala kolem. 

První dojem z Malediv tedy nebyl takový, jaký jsem očekávala. Čekala jsem, že budu každý den šnorchlovat u pěkné pláže. Původní pláž ale neexistuje a podmořský svět a hlavně ty korály nejsou v dobrém stavu. 

Jak jsem se těšila, až zvolám “Hurá na Huraa!”, tak příštích několik let opravdu ne. Podle toho, co mi řekla Bára s Kubou, kteří předtím byli i na jiných ostrovech, jinde je to hezčí. 

I toto je ale součástí cestovatelské zkušenosti a mě je jasné, že příště raději zvolím jinou destinaci na válení se u moře a šnorchlování.