Výlet do Tangalle a čekání na vlnu

Vzbudila jsem se před sedmou, oblékla se do plavek a lykry, vzala foťák, opalovák, jalbko a sušenky k snídani a peníze a vydala se na pláž Hiriketiya surfovat. Při pohledu na moře těch vln ale moc nebylo. Přesto se na hladině houpalo několik surfařů a čekalo v vlnu. A protože jsem si tutu pláž zvolila kvůli surfu a budu zde jen dva dny, půjčila jsem si od týpka, se kterým jsem se bavila včera, prkno, nechala věci v jeho "kanceláři" na lavičce a vydala se trénovat surf. Bylo to ale více o pádlování a ležení na prkně, než sjíždění vln. Během těch necelých 3 hodin, co jsem ráno na surfu strávila, jsem si sjela okolo pěti vln. A mezitím jsem posnídala i sušenky. Byla jsem rozhodnutá se ale vrátit odpoledne a doufala, že bude situace lepší.

Když jsem se vrátila na ubytování, abych si dala sprchu a vyrazila na autobus do Tangalle, zeptala se mě paní domácí, zda nyní chci snídani. Zjištění, že v rámci ubytování mám i snídani, mě příjemně překvapilo. Snídaně byla vydatná. Rice & curry, rotti, tousťák s marmeládou, ovoce, čaj a láhev vody, která se mi velmi hodila.
Po jedenácté jsem se tedy vydala na výlet do nedalekého města Tangalle. Zajímala mě hlavně zdejší pláž, kterou vychvalují jako jednu z nejhezčích na Srí Lance. Autobus mě vyhodil na autobusovém nádraží asi za půl hodiny (40 Rs.) a já se nejprve vydala na mys, kde měla stát budova holandského soudu. Prošla jsem kolem loděnice a došla k vojenské základně, před kterou jsou vystavená stará děla. Je tu i pěkná malá pláž, kde se koupalo několik místních. Na patníku jsem si všimla nápisu označujícímu, kam až dosáhla tsunami v roce 2004.
Koloniální budova holandského soudu stojí na kopci vedle základny. Dnes je to pěkně udržovaný hotel. Na trávníku před ní je malý heliport.
Vrátila jsem se kolem loděnice zpět směrem do centra a vzala to pobřežní cestou, kterou lemovaly chýše rybářů a odstavené lodě. Tudy jsem se dostala do oblasti hotelů, penzionů a restaurací. Po cestě kolem pláže jsem hledala místo, kde bych se třeba chvíli opalovala a koupala, ale moře zde dnes bylo hodně rozbouřené.

Abych se osvěžila, sedla jsem do jedné plážové restaurace na kokos. A pak pokračovala dál. Objevila jsem pěknou část pláže s malými stylovými bary a palmy ohýbající se nad pláž. Z písku občas vylezl nějaký krab. Dostala jsem se až do oblasti, kde je kousek od pláže sladkovodní laguna. Zde jsem to otočila a po cestě kolem laguny se vracela zpět. Ještě jsem zabočila na cestu vedoucí k laguně a zde jsem narazila na opice poskakující přes cestu a pojídající listy. Byli to hulmani posvátní. Na Srí Lance žijí dva druhy hulmanů a oba jsou ohrožené. Přede mnou utíkali.
Po cestě zpět na autobusové nádraží jsem si ještě sedla do malého bistra a pojedla rybí sedvič. To abych na to odpolední surfování nešla hladná.

Nazpět do Dikwelly jsem dorazila po čtvrté hodině. Hodila jsem na sebe věci na surf a hurá na pláž. Ta zavečerní hodina na surfu byla ale frustrující. Žádné pořádné vlny a když už něco přišlo, tak se to lomilo blízko pláže a nemělo to sílu. Takže jsem to odpoledne jen pádlovala sem a tam a po šesté hodině to zabalila. Alespoň k něčemu to je - je to dobré posilování na záda a paže. Tak snad další den to bude lepší.
Na večeři jsem si zašla do restaurace Fish Tales a dala si rice & curry s garnáty.