Hostal jsem opustila po sedmé a nejprve jsem hledala místo, kde bych něco posnídala. Na ulici vedoucí na vlakové nadraží jsem našla otevřený stánek. K snídani jsem si dala sladké pečivo (k čerstvosti mělo daleko), čaj a banány. To vše za 120 Rs. A poté jsem se již vydala přes tunel, kde je první směrovka k čajové fabrice. Za tunelem cesta odbočovala doprava.
Zrovna mě tam míjely česačky čaje, které šly na nedaleké plantáže začít svou šichtu. Na místě se pak dohadovaly zřejmě o tom, na který kopec a místo která půjde.
Silnice vedla kolem nádherných plantáží do malé vesnice, kde se pěstovala rajčata a jiné plodiny. Tyto první dva kilometry se většinou klesalo. Ve vesnici mě odbočka zavedla doleva. Chvíli jsem šla podél rušné silnice a poté se cesta stočila doprava do svahu a začalo stoupání k fabrice. Velká cedule na začátku cesty vítala a uváděla 1,7 km. Poslední kilometr byl nejnáročnější. Stoupání bylo docela příkré. Splavená jsem došla k vysoké budově továrny s modrými okenicemi.
Obešla jsem budovu a následovala směrovku “návštěvníci”, která mě dovedla po schodech až do horního patra k pokladně a obchůdku s čaji. Průvodcovaná prohlídka byla za 525 Rs. (nebo za 3 dolary).
Chvíli jsem počkala, až se místnost naplní dalšími návštěvníky a pak nás průvodce odvedl o patro níž do sušárny, kde nasbírané čajové listy schnou a ztrácejí část své vody. Dostali jsme přednášku o tom, jak zpracování čaje probíhá a jaké intenzity se čaj v kterém regionu pěstuje. A pak nás provedl kolem strojů na rolování lístků, fermentaci a třízení podle velikosti. V továrně to pěkně vonělo po čaji.
Na závěr prohlídky jsme opět vystoupali nahoru do obchodu a dostali jsme k ochutnání čtyři čaje různé intenzity. A poté jsme si mohli čaje i koupit.
Byla to zajímavá prohlídka, ale více se mi líbila ta malá fabrika u Koggaly, kde vyrábějí bílý čaj a kde měli opravdu bohatou nabídku čajů k ochutnání.
Po stejné trase, jako jsem do Uva Halpewatte přišla, jsem se i do Elly vrátila. Za sebou jsem měla přes 8 km. Docela mě to zmohlo. Bylo poledne a na oběd jsem sedla do restaurace Ice Cube, která sousedí s hostelem. Salát s tuňákem v evropském stylu byl vynikající. Na odpoledne jsem měla v plánu sednout na autobus a nechat se odvézt k odbočce na stezku vedoucí k jeskynnímu chrámu Rawana Ella temple rock.
Jenže zatímco jsem odpočívala na pokoji, zatáhlo se a moje chuť dát další výstup byla čím dál menší. A tak jsem nakonec zůstala v Ella. Po třetí hodině stejně začalo pršet.
Na večeři jsem si zašla zase do Ice Cube a dala si vynikající mix grilovaných mas.
Žádné komentáře:
Okomentovat