Předposlední dva dny ve Vietnamu mě čekala zastávka v deltě jedné z největších světových řek - Mekongu. Ze Saigonu se do oblasti pořádají denní a několikadenní organizované výlety. Hlavním lákadlem jsou plovoucí trhy.
Já jsem si zamluvila ubytování u místních ve Vinh Long na ostrůvku An Binh.
Na hostelu jsem nechala velký batoh. Na ty dva dny mi stačilo jen pár věcí.
Po osmé jsem sedla na linku 102 mířící na autobusové nádraží Mien Tay, odkud vyjíždějí autobusy směrem na jih. Jízdné jen 6 tisíc, ale cesta trvala hodinu a půl.
U jedné z přepážek na nádraží jsem si koupila jízdenku do Vinh Long. Cena byla oproti údaji recepčního nižší. Jen 65 tisíc.
Cesta mikrobusem trvala přes tři hodiny. Stavěli jsme na oběd a pak mě řidič vysadil u křižovatky kdesi v Vinh Long. Na mapě v LP ty ulice nebyly vyznačené. Zeptala jsem se na cestu jednoho ze stánkařů a ten mi ukázal směr. Dlouhá čtyřproudá silnice kamsi. Po asi kilometru jsem se dohodla s jedním moto- taxikářem na odvozu k přístavu přívozů na ostrov An Binh. Za 20 tisíc. To bych se v tom horku ještě tak hodinku prošla.
U nástupiště na přívoz mě oslovil jeden z místních, kde mám ubytování. Prý je to u jeho sestry. Že jí prý zavolá a někdo si mě vyzvedne. V recenzích na toto ubytování bylo zmíněno, že se majitelé starají o vyzvednutí u přívozu. Nastoupila jsem společně s množstvím motorkářů na přívoz a ani ne za pět minut byla na druhém břehu. Jízdné tisícovka. Tam ke mně přišel jeden týpek s telefonem a mým jménem. Na motorce mě pak odvezl úzkou uličkou vedoucí mezi domky obklopenými zahradami až do Ngoc Phuong Homestay. V rozlehlém domě je několik malých pokojů pro hosty. Na terase pár houpacích sítí a kolem domu pěkná zahrada s ovocnými stromy. A klid. Nechala jsem věci v malém pokojíku s velkou postelí a moskytiérou a vydala se na průzkumnou procházku po okolí. Děti z okolních domů na mě volaly "hello" a místní se usmívali.
Dokonce jsem vlezla nedopatřením někomu do zahrady, ale nikdo neprotestoval. Došla jsem oklikou zpět k přívozu a pak zpět na ubytování a zbytek odpoledne prolenošila v houpací síti na terase.Večeře, kterou za 100 tisíc připravovala rodina, byla vynikající. Smažená ryba, zelenina, kuře, rýže, ovoce...
Po večeři jsme si ještě chvíli povídali a pak jsem se odebrala na pokoj. I když jsem u Mekongu, kde se očekávají komáři, naštěstí jsem jich moc neviděla. V této oblasti se totiž může vyskytovat dengue. 
Žádné komentáře:
Okomentovat