V 7:10 zdejšího času mě vzbudil hlasitý zvuk a kymácení. V prvním momentu před otevřením očí jsem si myslela, že se pokazil ventilátor, ale pak mi došlo, že to asi bude zemětřesení. Za celou moji cestovatelskou kariéru jsem žádné zemětřesení nezažila. A to jsem byla v oblastech, kde se země třese co týden.
Správce kempu zakřičel, ať vstaneme a jdeme ven z bungalowů.
S ostatními, kteří vyšli ven (někteří si mysleli, že k nim do chatky někdo jde. Když někdo jde do druhého patra po schodech, tak to připomíná zemětřesení), jsme pak vtipkovali, že dnes budeme mít na surfování velké vlny. Vtipkovat jsme si mohli dovolit, protože surf kemp stojí na kopci asi kilometr od pobřeží. Na případnou tsunami bychom měli pěkný panoramatický pohled ze sofá v jídelně.
Žádné následné otřesy se již nekonaly.
Dnes byl můj den. Snad nejlepší den v mé krátké surfařské "kariéře". Až na pár výjimek se mi podařilo stoupnout na prkno a sjet pěkně dlouhou vlnu téměř k pláži. Opět jsme byli na Padang-Padang. Během dvou sjezdů jsem si pomalu připadala jako profík přenášejíc váhu z jedné nohy na druhou a zatáčejíc.
Skvělý den. Jen škoda, že to není zaznamenáno na videu.
Dvě hodiny jsme byli na vlnách. Po půl jedné jsme byli odvezeni do kempu. Sprcha a s dvěma dalšími holčinami jsme zamířily na oběd. K večeři je plánovaný hamburger, takže k obědu byla miska smoothie s ovocem a müesli. A poté jsme s Lisou z Holandska zamířily na masáž. Dnes je pod mrakem (alespoň jsem se nespálila při surfu) a na pláž to není.
Hodinová masáž v nedalekém studiu byla vynikajícím nápadem. Po dnešní fyzicky náročné lekci to byl skvělý relax.
Naolejovaná od hlavy k patě jsem pak dojela do kempu (skůtr je tady mým dopravním prostředkem) a zbytek odpoledne strávila na terase bungalowu.
Tohle bude jeden z nezapomenutelných dní mé cesty. Bohužel už mi zbývá jen jeden den a pak mě čeká dlouhý přesun do Evropy.
Žádné komentáře:
Okomentovat