MOTTO
"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová
pondělí 28. ledna 2013
Procházka po okolí San Agustinu a noční přejezd do Bogoty
Poslední den v San Agustinu a zároveň poslední den na jihu Kolumbie
(dnes v noci se moje cesta stáčí směrem na sever do Bogoty) jsem se
rozhodla navštívit zbytek archeologických nalezišť v okolí městečka.
Běžně jsou nabízeny výpravy na koni, ale zvolila jsem levnější variantu -
po svých. Předtím jsem ale vyrazila do centra na tradiční pondělní trh.
Spousta stánků s ovocem zeleninou, maso, ryby, prodej kávových zrn na
zpracování, panela (produkt z cukrové třtiny)...Bylo možné tu i
posnídat. Koupila jsem si nějaké ovoce a jukové bulky a vyrazila
posnídat na hostal a pak již ven za město.
První naleziště El Tablon je od města vzdálené jen něco přes kilometr a
za ním je hned prastaré obětiště La Chaquira. Zatímco v El Tablon bylo
jen několik soch, La Chaquira nabízela fantastický výhled na kaňon, jímž
protéká řeka Magdalena. Na kamenech nad srázem bylo znát několik
vyrytých soch. Dva vodopády padaly do kaňonu.
Vrátila jsem se stejnou cestou na hlavní silnici a pokračovala k odbočce
na La Pelota. Toto naleziště mělo být vzdálené nějaký kilometr a půl,
ale narozdíl od dvou předchozích, nebyly u silnice směrovky, tak jsem
šla podle instrukcí místních pořád rovně. Samozřejmě jsem další odbočku
přešla. Takže návrat o kus zpět. Jenže bylo horko, blížila se jedna
hodina a můj žaludek se začínal ozývat, že by něco pozřel. Na další
stoupání někam do kopce jsem neměla náladu. Beztak by mě tam čekalo to,
co jsem už v okolí viděla, tak jsem se vydala zpět do městečka.
Sedla jsem do restaurace a objednala si za 5 tisíc oběd. Následoval
návrat na hostal, sprcha, která mi smyla z nohou nachytaný prach a
čekání na půl sedmou, kdy mi odjíždí noční autobus do Bogoty.
Autobus byl za ty prachy vážně luxusní. Pohodlná sedadla (seděla jsem
vepředu, takže mě nikdo neutiskoval sklopeným sedadlem), deky,
občerstvení a v rámci cesty byla i kontrola vojáků za Pitalitem, kdy
jsme museli všichni vystoupit z autobusu a nechat si zkontrolovat
příruční zavazadla. Jinak ale cesta proběhla v pohodě a v pět ráno jsem
přistála na nádraží v Bogotě.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong
Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...
-
Již několik let jsem se chtěla podívat na ostrov Sa Cabrera. Ten, leží asi 17 km jižně od břehů Mallorky a společně s dalšími 18 ostrovy ...
-
Opět na Mallorce. Opět v pracovním procesu. A opět se vydávám objevovat krásy ostrova. První volno po Velikonocích jsem se rozhodla stráv...
-
Kdo by to byl řekl, že na Mallorce pramení sladká voda, tečou potoky a dokonce jsou i vodopády? Dlouhou dobu jsem Mallorku považovala za o...
Žádné komentáře:
Okomentovat