Přejezd na "duty-free" ostrov Labuan

V osm rano opoustim KK a mirim expres lodi na ostrov Labuan. Opoustim tak i Sabah. Pulau Labuan je totiz federalnim distriktem primo napojenym na Kuala Lumpur. Proto je zde take vse dutty-free. Malajci odtud pasuji levne cigarety a alkohol. Jak mi v Danum Valley vypravel pruvodce Stickyrice Michael. Na Labuan jezdi cele rodiny a jelikoz je dovoleno odvezt bez cleni 1 karton cigaret, 1 l alkoholu atd na osobu, vyuzivaji i deti, na ktere nakupuji cigarety. Malajci celkove hodne kouri.

Na Labuanu stravim dva dny.
Tri tydny v Sabahu byly skvele. Mistni lide jsou velmi pratelsti a usmevavi. Jsou to snad nejmilejsi lide, jake jsem zatim potkala. Ohodne pratelstejsi nez Malajci na pevnine. Klidne vas na ulici jen tak pozdravi, daji se s vami do reci. Se mnou se davaly do reci tady v KK predevsim zeny. Zajimalo je, odkud jsem. Vetsina lidi tu ale nema paru, kde Cesko lezi, tak jsem dodavala, ze jsem z Evropy.
Nechapu, co maji Asiati s tou klimatizaci. Sotva jsem dosedla na sedadlo v ekonomicke tride trajektu, bylo mi jasne, ze to nebude nejprijemnejsi cesta. Jako na potvoru jsem si do prirucniho batohu zapomnela nabalit mikinu. Koho by napadlo, ze interier "vytopi" na 15 stupnu! ? A celou dobu budou "pritapet"!? Cestovat tri a pul hodiny v lednicce jen v tricku a leginach byl zazitek. Ke konci jsem prestavala citit konecky prstu. Marne jsem se snazila zahrat prirucnim batohem a satkem pres krk a zavidela muslimkam, ze maji na sobe dlouhe obleceni.
O pul dvanacte jsme konecne zakotvili v pristavu mesta Labuan, ktere je spravnim centrem stejnojmenneho ostrova. Mesto se driv jmenovalo Victoria Harbour.
V hale terminalu jsem vyfasovala turistickou mapu ostrova a vydala se hledat ASV Backpackers. Na slunci jsem konecne zacala rozmrzat. Obesla jsem nekolik ulic az jsem si konecne vsimla male cedulky ASV Homestay. Je prakticky pres ulici od terminalu turistickeho mola. Majitel sedel v restauraci vedle. Toto bylo po trech tydnech prvni ubytovani, ktere jsem nemela zamluvene. Volny pokoj ale byl. Dostala jsem 4 luzkovy pokoj za 40 MYR za noc. Nepusobi to moc utulne. Uz jsem bydlela v lepsim, ale pry je to jedno z mala cenove prijatelnych mist. Konecne soukromi. Stravim tu dve noci.
Vybalila jsem si a vydala se na obhlidku okoli. Dnes jsem chtela navstivit nejblizsi pamatky jako je mestske muzeum, valecny hrbitov, na kterem jsou pohrbeni vsichni ti nestastnici, co sli pochod smrti ze Sandakanu do Ranau a dalsi vojaci, kteri padli behem osvobozovani. Kousek odtamtud je jeste botanicka zahrada...a nekde se najist a omrknout ty "duty-free" ceny.
Mesto pusobi ciste a upravene. Za vylohami obchodu jsou vystaveny hlavne lahve alkoholu. Pozdeji jsem vlezla do jednoho dutty-free obchodu...tolik alkoholu jsem nevidela v celem Sabahu. Tolik druhi vodek, whiskey, japonskych sake...dokonce tu maji spanelske pivo San Miguel snad za stejnou cenu jako ve Spanelsku. A vina maji "archivni" za dobrou cenu. Ono se jim asi vina tak netoci, tak jsou tu rocniky 1998 apod. Jinak ceny zahranicnich cokolad jsou zhruba na evropske urovni (nevim, kolik za ne bezne v Sabahu zaplati, asi vice). Parfemy mi prijdou drazsi, nez v Evrope. Takze pro me nic moc. V normalnim supermarketu je treba caj o neco levnejsi nez v Sabahu. Ale asi jen o ringgit. Zas takova slava to s tim dutty-free neni. Cekala jsem tu naval lidi z "pevniny", ale mesto je klidne. Mozna o vikendu.
Obed jsem resila v jednom zapadnim retezci rybou a hranolkami "fish and chips". Pomalu tech nudli a ryze mam plne zuby. Prosla jsem se kolem Labuan Square, kde je krome stozaru s vlajkami vsech malajskych statu i fotbalove hriste. Z jedne strany stoji budova turistickych informaci, ktere i presto, ze melo byt otevreno, byly zavrene. Vedle je pak mestske muzeum. Vstup zdarma. Zde jsem stravila nejaky cas procitanim historie ostrova. Ten patril do 1848 pod Brunejsky sultanat, ktery se do 16.stol. rozkladal po celem Borneu. Pak sultan predal ostrov Britum. Prvnim guvernerem byl v letech 1848-52 sarawacky "bily radza" James Brook. Behem jeho pusobeni se ostrov (a mesto) zacinaji zalidnovat prilivem Cinanu, rozviji se obchod a Labuan zacina konkurovat Singapuru. Je strategickym mistem, kde se zastavuji obchodni lode na ceste z Malakky, Indie, Ciny...V 80.letech 19.stoleti ale zacina za Singapurem zaostavat. V 1890 je preveden pod Severobornejskou obchodni spolecnost spravujici provincii Severni Borneo (dnes Sabah). Lide jsou ale nespokojeni a zadaji Londyn o zacleneni pod kolonialni spravu.
V letech 1942-45 okupuji ostrov Japonci. Od roku 1963 je soucasti Malajske federace.
Krome historie jsem se dozvedela neco o etnickem slozeni a kulture. I muzeum bylo pekne klimatizovane. Byla jsem tam jedinym navstevnikem.
Po stejne silnici jsem pokracovala dal smerem od centra. Prosla kolem moderniho komplexu Financniho centra (obchodni dum) a zamirila k hodinove vezi Clock Tower. Ta musela byt po 2.svet.valce zrekonstruovana. Kousek od ni je Morske muzeum a plaz, na ktere byl v roce 1848 predan Labuan Britanii. Usek se jmenuje Ramsay Point. Zde se take 10.cervna 1945 vylodily australske jednotky, ktere pak nasledne ostrov osvobodily od japonske okupace.
Podel pobrezi jsem zamirila dal. Sla jsem ctvrti s modernimi vilkami. Kolem namorni zakladny. Nad hlavou mi obcas proletelo pristavajici letadlo. Kousek odtud je mezinarodni letiste a take vojenske letiste. Krome dopravnich letadel tu nizko proletely i stihacky a vojensky vrtulnik.
Dosla jsem na valecn hrbitov, kde je pohrbeno na 3908 prevazne australskych a britskych vojaku. Spousta hrobu je neoznacena, protoze zde byli pohrbeny ostatky tech, kteri neprezili pochod do Ramsau.
Kousek odtud mela byt podle mapy botanicka zahrada. Vydala jsem se po ceste, ktera to mela podle mapy byt a dosla k brane vojenskeho letiste. Zrovna areal opoustel jeden prislusnik, ktery me oslovil, co hledam. Vysvetlila jsem mu, ze by tu nekde mela byt botanicka zahrada, ale mapa neni az zase tak presna. Nabidl se, ze me tam odveze. Cesta vedla z druhe strany hrbitova. Ten byl v mape spatne zaznacen. Usetrila jsem si tedy cestu, poprala dustojnikovi pekny den a zamirila do rozlehle zahrady, ktera je spise rekreacnim parkem, nez botanickou zahradou. Areal kdysi obklopoval guverneruv dum. Z nej zbyly jen ruiny, ktere tu nekde mely byt. Hledala jsem ale marne.
Pak jiz jsem se vydala zpet do centra. Zjistila, ze Financni centrum je takove trziste se stanky a nema toho moc k nabidnuti.
V centru mesta hrala ziva kapela. Objevila jsem restauraci nabizejici zapadni jidlo. Na plakatu me zaujaly spagety bolognese. Ty nakonec nemeli. Misto nich jsem si dala smetanove spagety zapecene se syrem. Konecne zmena. Pres ulici je pak indicka restaurace s roti, kam si asi zajdu na snidani.