Vcera
toho moc nenaprselo. Neco mi rikalo, ze dnes si to pocasi vynahradi.
Rano ale bylo pekne. Dnes jsem mela jen odpoledni organizovanou tour
jeskyni Langang, konkretne jeji casti "Fast Lane". Dopoledne jsem se
tedy vypravila k vodopadu Paku. K nemu pruvodce neni nutny. Cesta k nemu
vede z casti po drevenem chodniku a z casti je sterkova. V noci pres
dreveny chodnik spadla cast stromu, tak jsem pockala, az ji pracovnici
parku odstrani pomoci motorove pily. Bylo to v miste, kde jsme vcera
videli zelenou stromovou zmiji. A ona na te vetvi stale jeste byla.
Kousek za odbockou na vodopad kvetla u cesty velka ruzova kvetina
Amorphophallus, ktera laka hmyz do sveho kvetenstvi a ten se tam pak
rozlozi. Takova velka masozravka.
Vodopad
je maly. V rece pod nim je mozno se koupat. I kdyz jsem mela plavky,
nejak se mi nechtelo macet a byt cely den v mokrem. Podivala jsem se na
nej a sla nazpet. Po jedenacte si prosla naucne muezum o parku, zhledla
dokument a sla se do restaurace naobedvat. Na palmovem listu u vchodu na
most si hovela dalsi zelena zmije. Kvuli bezpecnosti byl usek obehnan
paskou.Po obede jsem zabijela cas do odchodu na prohlidku jeskyne prohlizenim encyklopedii, ktere maji na recepci.
Ve dve zacinala tour. Pruvodce mi nejdrive rekl, ze jsem nahlasena jen ja, na posledni chvili se prihlasila jeste jedna Australanka, tak jsme byly dve. A dva pruvodci. Takze takova soukroma tour.
Nasedli
jsme na clun a byli dopraveni kousek za vesnici Pandanu. Z dalky se
blizil dest. Sli jsme po stezce vedouci z druhe strany k vodopadu Paku.
Odbocili jsme na schudky vedouci k vchodu do jeskyne. Fast Lane je
odbockou jeskyne Langang. Neni nijak bohata na krapnikovou vyzdobu. Je
to vodou vymleta chodba. Na nizkem strope jsme ale mohli videt vlastovci
hnizda se spici vlastovkou uvnitr a nebo treba visiciho netopyra. Ve
zdejsich jeskynich zije nekolik druhu netopyru. Vcera jich z Deer Cave
pry vyletaly az tri miliony.Usek, ktery jsme prochazeli byl dlouhy 1,5 km. Napojili se na Langagng Cave a po necele hodine byli opet na dennim svetle. Jiz bylo po desti. Ale dusno nasznacovalo, ze to nebylo vse. Po ctvrte jsme dojeli zpet k recepci. Na veceri bylo jeste brzy. Chtela jsem se pred setmenim jeste vypravit k Mariot Resotu, coz je novy luxusni hotel asi 20 minut pesky po silnici. Kdyz jsem ale vysla z parku a videla tu cernou oblohu a v dalce destovou clonu, zamirila jsem na hostel. Posledni metry jsem radsi dobihala. To, co se blizilo, nevypadalo nijak privetive. Dnes se oba pary odhlasily a dum zustal jen pro me. Akorat vcas jsem dosla dovnitr. Odlozila veci a sledovala, jak se rozprselo a jak bourka buraci. Doprovazel ji docela silny vitr. Ten nahnal dest az do kuchyne a pres jedno z oken, ve kterem je jen sit. Kdyz se prvni lijak utisil, vybehla jsem na silnici nafotit hrozive vypadajici bourkova mracna, ktera se valela na jedne strane. Nad parkem jeste prselo. Prestalo az pred sestou. Bratranec majitelky prijel nahodit generator. Pote jsem se vydala na prochazku k luxusnimu resortu. Cast. Oblohy byla jasna, cast stale jeste pokryvaly mraky. Obcas se zablesklo.
Mariot
Hotel stoji u reky. Zrovna zapadalo slunce a pekne nasvetlovalo
krajinu. Sedla jsem si do restaurace pred hotelem a na dorouceni
bratrance od majitelky hostelu, ktery tam pracuje, si dala divoke prase v
bbq s ryzi. Ta barbeque omacka byla dost paliva. Pak jsem se sla projit
arealem hotelu. Byla jiz tma. V ruce baterku a snazila jsem se na
okolnich stromech objevit nejake zvire. Samozrejme bez uspechu. Jedine,
co jsem videla, byly tisice hvezd na obloze a nejaka ta svetluska. Areal
resortu je rozlehly. Nechapu, na co tu maji tolik apartmanu. V resortu
musi byt jen hrstka lidi. Celkove tu neni moc turistu a ti co tu jsou,
bydli hlavne v arealu parku.Zpatecni cesta nocni krajinou byla fajn. Nekolikrat po silnici projela prazna dodavka Mariot Hotelu, obcas mistni na motorce. Dosla na hostel a zjistila, ze na hostelu nakonec nebudu spat sama. Odpoledne asi dorazily dve holciny.
Zitra me rano ceka canopy a po poledni jiz odletam do Kuchingu.
Žádné komentáře:
Okomentovat