Dopolední výšlap k petrolejovému muzeu, odpolední přelet do NP Gunung Mulu

Let do NP Mulu mam az pred druhou odpoledni, taxikar me prijede vyzvednout ve ctvrt na jednu, tak jsem mela dopoledne volne. Vcera se mi trajdat po meste nechtelo a navic, petrolejove muzeum zachycujici tezebni minulost Miri byva v pondeli zavrene, tak jsem se ani na kopec Canada Hill, odkud je pry pekny vyhled na mesto, nehnala.
Dnes dopoledne jsem si ale tuto pamatku nechtela nechat ujit. Sily se mi vraceji, kasel zustava. Po snidani (toast s marmeladou, banan a caj) jsem se vydala smer muzeum, ktere je na kopci. Muzeum otvira v devet. Vyrazila jsem po ctvrt na devet. Nejdrive jsem musela proklickovat pres nekolikaproudou silnici (nejak tu moc prechody se semafory neresi, tak se prebiha, kdyz nic nejede, nebo je jistota, ze se to stihne). A pote se vydala po silnicce smerem vzhuru na kopec. Pot ze me lil jiz od zacatku. Natoz pri vyslapu. Ta vlhkost je tu neskutecna. Bylo polojasno, ale slunce nastesti zatim moc nepralo.
K muzeu jsem dosla v devet. Areal kolem byl liduprazdny. Pred muzeem stoji jako pamatka prvni tezebni vez c.1 "the old lady", ktera zde byla postavena v roce 1910, kdy nastal tezebni boom v Miri. Tezba na pevnine trvala do 70.let, pak se presunula na more.
Prohlidka muzea je zdarma. Vysvetluje se v nem jednak vznik lozisek ropy a plynu, jednak tezba a historie tezby v Miri.
Miri byla puvodne rybarska vesnice. Poprve Evropane zaregistrovali existenci ropy v oblasti v 80.letech 19.stol. Ale v te dobe po rope nebyla poptavka. Tezba se rozjela az 1910 a z vesnice se stalo prosperujici mesto, ktere je dnes po Kuchingu druhym nejvetsim mestem Sarawaku.
Vyhlidka na mesto a pobrezi je odtud pekna. Pred desatou jsem zamirila zpet na hostel. Byla jsem durch spocena. Sprcha byla nutna. Po ctvrt na jednu pro me prijel domluveny odvoz na letiste. Bohate pry staci byt na letisti hodinu pred odletem.
Mam pred sebou pet dni v prirode. Pet dni mimo internetovy signal. Hostel v Kuchingu jsem si zamluvila jiz vcera. Ridic mi dnes rekl, ze v Kuchingu jiz dva mesice jen prsi. Tak snad se do peti dni to pocasi umoudri a bude stejne privetive, jako bylo doted.
Letelo se mensim letadlem spolecnosti MasWings. Vyhledy na krajinu byly zajimave. Nejdrive plantaze palem olejnych a pote lesy a reky. Behem pulhodinoveho letu jsem dostala sojove mleko. Celkove me letenka prisla na 150 ringgitu (nakoupena dopredu).
Jiz behem pristavani jsem mohla z okenka obdivovat krajinu vapencovych skal porostlych tropickym lesem. V dali otvor velke jeskyne. Skvely "vyhlidkovy let".
Bylo polojasno. Mraky na obloze ale slibovaly pozdejsi prehanky.
Zrizenci nalozili nase zavazadla na vozik a ten pak odtlacili tech par metru k budove maleho letiste, kde jsme si je postupne rozebirali, jak je zhazovali z voziku.
Jelikoz je letiste jen 1,5 km od spravy parku, vydala jsem se po silnici pesky. Po par desitkach metru jsem narazila na prvni ubytovani u mistnich. Tam to ale nevypadalo moc utulne, tak jsem pokracovala dal. Zeptat jsem se sla do D`Cave Homestay. V domku nejdriv nikdo nebyl, pak prijela majitelka. Myslenku na vlastni pokojik jsem nechala zajit po zjisteni ceny 50 MYR. Za 25 jsem vzala jednu postel ve spolecne loznici. Stejne tu nikdo nebyl, i kdyz majitelka predstirala, ze asi bude mit plno.
Nechala jsem veci u postele, kterou mi jeste musi povlict a vydala se do parku. Hlad se take hlasil o slovo. Bylo po treti a restaurace pred parkem zrovna mela do peti pauzu.

Jiz po ceste jsem se nemohla nabazit toho pohledu na zelene okoli. Krasne misto. Zadny betonovy panelak, jen obcas dreveny domek mistnich.
Sprava parku je pres most pres reku. NP Mulu je od 70. Let na seznamu UNESCO pro svoje jedinecne jeskynni systemy a ekosystem. Vstupne na 5 dni je 30 ringgitu. Jeden ze zamestnancu mi hned nabidl jednotlive tour. Mela jsem se hned zapsat na jednotlive tour na celou dobu sveho pobytu. Kdybych mela podvodni fotak, asi bych dala i dobrodruznou speleologii, kde by slo o plavani v jeskyni a prodirani se skulinkami. Takhle jsem si zvolila navstevu jeskyni, kde se muj fotak nenamoci.
Hned na dnesni vecer mam v planu dvouhodinoou nocni prochazku (Night Walk), kde uvidim hlavne hmyz.
V restauraci v parku jsem si dala "neasijske" spagety s masovou omackou. Na strome pobihala veverka a jidelnou poletovali motyli. Opet opravdicky dotyk prirody. Jesterky jsou tu taky bezne k videni.
Obesla jsem si areal, kde by nebylo spatne se ubytovat, kdyby ty ceny nebyly tak vysoke. Bylo pred patou. V sedm zacina nocni prochazka a obloha nad horami se nejak kabonila. Vydala jsem se zpet na ubytovani. Jiz po ceste zacalo jemne kapat. Nad vapencovymi horami bylo cerno a na jedne strane byl videt destovy zavoj. Nastesti jsem na ubytovani dosla predtim, nez se spustil tropicky lijak. Bourka se brzy prehnala. Doufam, ze od pul sedme do pul desate prset nebude.

Nocni prochazka dzungli

Obloha se nakonec vyjasnila. Zpet do parku jsem sla jiz v sest. Prochazela jsem se po drevenych chodnicich vedoucich kolem chaticek a okukovala kmeny stromu. Na jednom jsem videla cervene stonozky. Na druhem dva brouky. Take jsem objevila gekona, ktereho je pry tezke zpozorovat.
Na sedmou se nas schromazdilo osm. Nase pruvodkyne nam rekla, co vse muzeme behem dvouhodinove prochazky videt. Hodne hmyzu, pavouky, gekony, zaby a kdyz budeme mit stesti i hady.
Vydali jsem se po drevenem chodnicku, ktery dlazdi vsechny trasy. Obejit jsme meli botanickou trasu. Z lesa se ozyvaly zvuky cikad a zab. Zpocatku jsme videli zabicku, pavouka. Jakmile jsme vlezli do hustsiho lesa, byli tam gekoni, velke ropuchy, ktere mistni i jedi, videli jsme nekolik druhu hmyzu pripominajiciho vetvicky. Jednoho pry jedovateho pavouka. Obcas kolem nas proletela svetluska. V jednu chvili jsme zhasli svitilny a kdyz si oci privykly, videli jsme fosforeskujici houby. A kdyz jsme zhasli v miste, kde poletovalo vice svetlusek, bylo to jako v pohadce. Oblohou obcas projel zablesk vzdalene bourky.
Ke konci se nasi pruvodkyni podarilo najit maleho stromoveho hada "vine snake", ktery je aktivni v noci a patri k nejedovatym hadum. Prvni had, ktereho na Borneu vidim. V prumeru mohl mit maximalne centimetr a na delku tak 30 cm.
Prochazka trvala dve hodiny. Pak jsem se vydala s celovkou po silnici na ubytovani. Na obloze nad parkem svitily hvezdy, na druhe strane obzoru se obcas zablesklo. Uzasna prochazka. Uzasne misto. Uz se tesim na zitrejsi prohlidku jeskyni.