Vzbudila
jsem se do oblacneho dne. Dopoledne jsem mela na programu prohlidku
dvou jeskyni - Wind Cave (vetrne jeskyne) a Clearwater Cave (jeskyne s
pruzracnou vodou). Tour zacinala o tri ctvrte na devet. K snidani jsem
dostala klasicky toastove chleby, nejake ovoce, vajecnou omeletu a caj.
Rano bylo nejake sere. Na to, ze bylo po osme, kdyz jsem vychazela, byla
docela tma. Proc tomu tak je nam rekl pruvodce Peter. Dnes kolem pul
devate je nad jiznim Borneem zatmeni slunce. Kdyby nebylo pod mrakem,
mozna by jsme jej videli. Tady ale jen castecne. Pry je to rarita po
vice jak 300 letech.
Na
recepci jsem doplatila vsechny zamluvene aktivity. Na tour jsme
vyrazeli po rece na tradicnim clunu. Prvni zastavkou byla nedaleka
vesnice Batu Bungan Longhouse, kde jsme meli moznost si koupit nejaky z
rukodelnych vyrobku etnika Pandan. Toto etnikum je puvodne kocovne a
obyva tropicky les. Pote, co byla oblast kolem hory Gunung Mulu
vyhlasena narodnim parkem navic zapsanym na seznamu UNESCO, zakazala
malajska vlada komukoliv v parku bydlet, natoz kocovat z mista na misto a
stavet si drevene vesnice. Vlada pro toto etnikum zacala stavet vesnici
u reky pred parkem. Prvni domy ale shorely. Zrejme v nich Pandanove
nechali horet svicku. Pote jim vlada postavila zdene domy. Starsi
clenove vesnice moc s timto zpusobem zivota na jednom miste nesouhlasi,
mladsi generace to ale chape a vita.
Prevazna
cast jejich vyrobku jsou nahrdelniky ze semen, proutene tasky,
pistalky, na ktere stare pani hraji nosem, a naramky z koralku. U
trznice je nekolik tabuli s informaceni o historii a zpusobu zivota
tohoto etnika.
Po dalsich deseti minutach plavby na motorovem clunu, jsme vysedli u
mola pod Wind Cave. Vystoupali po drevenem chodnicku ke vchodu do
jeskyne. Na stene v jednom vyklenku u vchodu se na sebe tisnili ovocni
netopyri. Ti jsou mnohem vetsi nez ti bezni netopyri pozirajici hmyz.
Zivi se ovocem a vetsinou na ne lze narazit prave u vchodu do jeskyni.
Wind Cave je beznou jeskyni. Nijak zvlast me svou vyzdobou neomracila.
Ke Clearwater Cave jsme presli po stezce podel vapencovych sten. V
jednom miste priroda vykouzlila stejne utvary, jako slavne Pinnacles, ke
kterym se putuje tri dny a dve noci a trek je pry narocnejsi nez vystup
na Mt.Kinabalu (a to se nesplha do takovych nadmorskych vysek).
K
jeskyni vede vice nez 200 schodu. Predtim, nez jsme se vydali na
vystup, jsme se zastavili na chvili na prostranstvi pod schody urcenemu k
piknikum. Kolem tece reka Clearwater, ktera predtim proteka jeskyni.
Zde se pozdeji budeme moct osvezit koupeli.
Nez jsme zacali stoupat, zpozoroval Peter na schudku maleho hnedeho
stromoveho hada. Na dotaz, zda je jedovaty, rekl, ze knihy rikaji, ze
neni. Had se po chvili koukani na nas schoval pod schody. Mesic jsem
hada nevidela a ted behem dvou dnu jiz dva. Celkove je to tu opravdova
dzungle. Spousta hmyzu, jesterek, gekonu. Pry v lesich ziji i velka
zvyrata jako opice, levhart oblackovy, bornejsky sun bear atd. Ale z
vetsich savcu jsem videla jen veverky, kterych je kolem parku docela
dost.
Docela
dost je tu i komaru. To me docela prekvapuje, protoze jsem cetla, ze
diky milionum netopyru, kteri kazdy vecer vyletaji z jeskyn, tu komari
nejsou. Dnes na me pritom utocili jak zbesili. Videla jsem vic komaru
nez za celou dobu v Sabahu, kde me dostal jen jeden nebo dva.
Jeskyne Clearwater je pry nejdelsi jeskyni v Jihovychodni Asii. Do
dneska se prozkoumalo jejich 204 km. Patri tak do desitky nejdelsich
jeskyni na svete. To nam alespon rekl Peter. Velky vchod do jeskynniho
systemu je lemovan krapnikovou vyzdobou na niz je jednolista rostlina,
ktera pry roste jen na teto stene. Sesli jsme do velkeho salu a nejdriv
se vydali do "Lady`s Cave", ktera je kousek od vchodu do Clearwater
Cave. Obe jeskyne ale nejsou spojeny. Zatim se nenasel pruchod.
Sestoupili jsme do Clearwater Cave. Proteka ji pruzracne cista reka. Ti,
kteri si zaplati dobrodruznou speleologickou tour, zde konci plavanim
rekou. Behem zhruba sesti hodin prochazeji 8 km jeskyni, nekde se musi
proplazit sterbinou a posledni 1,5 km plavou prave v rece Clearwater.
Mohla by to byt zajimava tour, kdybych si ji mela jak zdokumentovat.
Po
prohlidce jeskyne, kterou poletovalo mnozstvi vlastovek, jsme dostali
asi 20 minut na koupel v rece u piknikove zony. Reka ma prijemnych 24
stupnu. Pro mistni je to moc studene. Pro nektere navstevniky, jako
francouzska skupinka z Reunionu, byla take studena. Pro me byla
osvezujici. Ani jsem neresila, ze bych se z plavek prevlekala do
sucheho. Tady z cloveka leje pot od rana do vecera (a to leje je mnohdy
doslova), obleceni nebylo stejne vlhke, tak jsem je natahla pres plavky a
plulo se nazpet ke sprave parku. V jednu tour skoncila.
Na obed jsem si zasla pred areal parku do restaurace mistnich. Dala jsem
si kure pripravovane v bambusu s ryzi. Bylo to vynikajici.
Zbytek odpoledne jsem se chtela projit po botanicke stezce, kterou jsme
vcera prochazeli behem nocni prochazky. Na trase je i vyhlidka nazvana
"tree top tower". U sekuritaku parku jsem si vyzadala klic ke vezi a sla
na prochazku.
V noci ta trasa vypadala zajimaveji. Krome motylu a jesterek jsem
nevidela zadne zvire. Rozhledna je nastesti kovova s normalnimi schody,
zadny zebrik na kmeni stromu ve stylu Danum Valley. Pry se odtud dobre
pozoruji ptaci. Ja ve vetvich objevila jen letajici jesterku.
Pomala prochazka mi zabrala dve hodiny. V kavarne jsem si vsimla cedule,
ze za poplatek 5 ringgitu dostanu na recepci heslo k wifi. Rozhodla
jsem se do toho investovat. I kdyz je to pekne pomaly internet.
Pred patou jsem se vydala z parku ven zpet na ubytovani. Pro dnesek toho
bylo dost. Nad horami uz se zase valely cerne bourkove mraky. V dali
jsem videla i duhu. Vcera prisla bourka take kolem pate. Dnes ve ctvrt
na sest, kdyz jsem vychazela ze sprchy. Dnesni slejvak ale byl obrovsky.
Vzduch se diky tomu procistil. Bourka se po sedme vratila. Sedela jsem
na verande a pozorovala bliskajici se obzor. Jake jsem mela vcera
stesti, ze nam behem nocni prochazky tak nelilo.
Doufam, ze budu mit stesti na pocasi i zitra, kdy jdu celodenni tour The
Garden of Eden & Valley Walk zakoncenou pozorovanim milionu
netopiru vyletajicich z jeskyne.
MOTTO
"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong
Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...
-
Již několik let jsem se chtěla podívat na ostrov Sa Cabrera. Ten, leží asi 17 km jižně od břehů Mallorky a společně s dalšími 18 ostrovy ...
-
Opět na Mallorce. Opět v pracovním procesu. A opět se vydávám objevovat krásy ostrova. První volno po Velikonocích jsem se rozhodla stráv...
-
Kdo by to byl řekl, že na Mallorce pramení sladká voda, tečou potoky a dokonce jsou i vodopády? Dlouhou dobu jsem Mallorku považovala za o...
Žádné komentáře:
Okomentovat