Den v Panama City

 V Ciudad de Panama jsem strávila již loni tři dny, takže dnešek jsem vyplnila návštěvou Metropolitního přírodního parku a odpolední procházkou koloniální čtvrtí Casco Viejo. Za ten rok došlo k určitým změnám ve městě. Kolem Casco Viejo je stavěna na moři silnice, která by měla usnadňovat dopravu a prý se staví metro. V samotném Casco Viejo přibylo opravených domů a další čekají na renovaci. I ruina Noriegova klubu Club Union, na který během americké invaze v roce 1989 dopadla jedna z raket, je již obehnána plotem a první práce na budoucím hotelu začaly. Ulice dostávají novou dlažbu. Ráno jsem se nejdříve vydala taxíkem do metropolitního parku, kde sice mají žít určité živočišné druhy, ale kromě želviček a mravenců jsem nic neviděla. A spíše než zpěv ptáků jsem slyšela zvuk projíždějících aut z nedaleké silnice a nebo letadla létající z nedalekého letiště v Albrooku. Přitom tu chtějí za vstup 4 dolary (místní platí jen dolar). Osobně mi přijde zajímavější procházka na Cerro Ancon. Po nějakých dvou hodinách jsem si u silnice stopla taxíka a nechala se za 2,50 odvézt k vyhlášenému trhu s mořskýmí plody, který je kousek od Casco Viejo. Loni jsem to neudělala, ale tentokrát jsem si poručila porci krevetových ceviche, což je místní pochoutka. Vlastně ve spoustě přímořských oblasti jižní a střední Ameriky je to typické. Rybí maso nebo mořské plody naložené v citrónové omáčce s cibulí. Mňamka. A zaručeně čerstvé. A levné. Na stáncích se cena za kelímek pohybuje okolo 2,50 dolarů, v závislosti, co si objednáte. Prošla jsem se rybým trhem (kéž by takový trh s levnými, ale vynikajícími rybami byl i na Mallorce, nebo v Češku) a zamířila do ulic starého města. A zítra mizím směrem na severozápad do vesničky El Valle, která leží ve velkém kráteru a má několik turistických zajímavostí. Po dvou týdnech strávených u moře (nebo na moři) se zase podívám do zelené divočiny.