Prý je to jedna z nejhezčích pláží Kolumbie. Někde ji zase zatracují kvůli spoustě návštěvníků a prodejců všeho možného, kteří nenechají nikoho v klidu. Většina agentur zařazuje pláž Plaza Blanca do programu během výletu po ostrovech Rosario. Přitom spousta lidí míří na ostrovy kvůli návštěvě akvária a šnorchlováni. Některé společnosti pak zajišťují dopravu jen na pláž s bělostným pískem Mě návštěva akvária ani projížďka kolem 27 ostrovů nezajímala, chtěla jsem si konečně užít karibského ráje a podle fotografií na internetu to mohlo být to pravé místo. Lístek jsem si koupila již včera, takže stačilo dorazit do přístaviště. Měla jsem tam být v osm, člun měl vyjíždět v devět.
Jó, v devět jsem stála na molu s ostatními lidmi a čekala, až nás vyvolají. Několik různých společností , spousta člunů a kolumbijský chaoz. O půl desáté nás konečně začali svolávat. To už jsem toho čekání měla plné zuby. Propluli jsme kolem čtvrti mrakodrapů a boháčů Bocagrande a zamířili směr otevřené moře přes úžinu hlídanou dvěma pevnostmi. Playa Blanca leží na největším kolumbijském ostrově Barů. Nás, co jsme mířili jen na pláž bylo málo, zbytek osazenstva mířil do akvária a na pláž pak měli přijet na oběd. Odjezd byl stanoven na tři čtvrtě na tři. Docela brzy. Včera mi prodejce tvrdil, že se budeme vracet o půl páté. Tak jsem měla v podstatě čtyři hodiny k dobru. Vystoupila jsem na bělostné písečné pláži omývané neuvěřitelně azurovým mořem. Okamžitě mi bylo jasné, že to bude jedno z mých oblíbených míst v Kolumbii. Prošla jsem se podél pláže hledajíc vhodné místo ve stínu. Pláž byla poloprázdná (jelikož je dlouhá,tak se ty desítky turistů snadno ztratí. Prodejců bižuterie, ceviche (koktejl z mořských plodů), masáží i atrakcí bylo dostatek, ale stačilo zakroutil hlavou a poděkovat a byl klid. Žádná agrese. Čas tu letěl neuvěřitelnou rychlostí. Někdy se na pláži nudím, ale tady tak nějak bylo pořád co dělat. Voda byla teplá jako kafe. Po obědě jsem se přesunula blíže k člunům, abych měla přehled o tom, kdy se bude odjíždět. Nehodlala jsem zase čekat na odjezd, zatímco jsem mohla ještě užívat moře. Samozřejmě, že se vyjíždělo později. Po cestě zpět člun skákal na vlnách a v Bocachico jsme nabrali ještě nějaké místní. Ve čtyři jsme zakotvili zpět v přístavišti. Vyrazila jsem si dát sprchu a pak zpět do centra na hradby pozorovat západ slunce.
Žádné komentáře:
Okomentovat