MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

pátek 15. února 2013

Den v Cartageně: půldenní prohlídka Castillo de San Felipe de Barajas

 Jelikož je Cartagena nejen jedním z nejkrásnějších koloniálních měst Kolumbie, ale také jedním z nejlépe opevněných měst Ameriky, vydala jsem se dnes ráno na prohlídku největší španělské pevnosti na americkém kontinentu. Castillo de San Felipe de Barajas stojí na kopci San Lazar jihozápadně od opevněného města. Pevnost začala být budována v roce 1657 a během let byla stále rozšiřována. Kromě této pevnosti je na území Cartageny několik dalších, menších pevností, které společně s městskými hradbami táhnoucími se po celém obvodě starého města, tvoří dokonalý obranný systém. Ten byl potřeba na obranu města před nájezdy pirátů toužících po španělském zlatě, které proudilo z jižní Ameriky přes cartagenský přístav do Španělska. Zatímco panamský přístav Portobelo, kudy také proudilo španělské zlato z Peru, padlo několikrát do rukou pirátů a to i přes přítomnost obranných opevnění, Cartagena se téměř vždy ubránila (hlavně útoku britských a amerických vojsk a také pirátu Edwardu Vernonovi, který byl v Karibiku dobře znám, stejně jako Henry Morgan). Kromě úmyslného opevnění hrály roli klimatické podmínky s epidemií malárie a žluté zimnice, které nájezdniky kosili stejně účinně jako zbraně. Cartagena byla také prvním kolumbijským městem, které v roce 1811 vyhlásilo nezávislost na Španělsku. Zato o čtyři roky později, kdy se Španělsko dostalo z napoleonské okupace, zaplatilo obyvatelstvo Cartageny krutou daň. Po čtyři měsíce bylo město obléháno španělskými vojsky a během té doby zemřela hladem a nemocemi více než polovina obyvatel. Město má bohatou a zajímavou historii a já jsem strávila zhruba tři hodiny procházkou po pevnosti a posloucháním audio průvodce. Horko k zalknutí dnes. Hlavně na rozžhavených hradbách, takže oblíbeným místem byly podzemní tunely. Cena vstupného je 17 tisíc pesos a audio průvodce přijde na deset tisíc. Cena odpovídá významu stavby a neměl by její prohlídku opomenout žádný návštěvník Cartageny. Je to jeden ze symbolů města. Každopádně je třeba si vyhradit určitý čas. Já jsem měla času dostatek (mám před sebou ještě 2 dny) a tak jsem v klidu seděla ve stínu jednoho z přístřešků na hradbách, poslouchala výklad a kochala se panoramatem města pode mnou. Není nad to, vyrazit na cesty bez cestovky, která by vám striktně ohraničovala čas, který máte a jednotlivé památky nebo aktivity. Asi v jednu jsem zamířila zpět do centra. Nejdříve k soše Indiánky Cataliny, která byla tlumočnicí během příchodu Španělů a pak někam na oběd. Menu bez polévky za luxusních 6 tisíc a hurá na hostal pro peníze, pas a kartu. Vybrala jsem potřebné peníze na zbytek pobytu a na výměnu dolarů a zamířila do směnárny. Cílem bylo dostat co nejvýhodnější cenu při koupi dolarů. Všechny směnárny na Plaza de los Coches jsou sehrané a nabízejí prodej dolaru za 1800 pesos, což není špatné, ale já chtěla ještě za míň. Tak jsme zkusila argumentovat větší změněnou sumou a směnárník mi nabídl dolar za 1790 pesos. No, nebyla to extra sleva, ale alespoň něco. Vyměnila jsem dostatek na zaplacení jachty a něco do začátku pobytu v Panamě (abych pravdu řekla, tak doufám, že už nebudu muset vybírat, protože finance se nezadržitelně zužují a že se mi v Bocas del Toro podaří najít hostal, kde by mě ubytovali za pár hodin výpomoci). Následoval nákup surovin na večeři a nějaké ovoce a podvečer jsem již strávila na hostalu. Majitel hostalu, přes kterého domlouvám jachtu do Panamy mi včera sdělil, že kapitán jachty Amande má pro mě na palubě místo a v pondělí se vyplouvá. Takže, i přesto, že to na začátku vypadalo bledě s odplutim v mnou stanoveném termínu, nakonec jedu podle cestovního itineráře. V Panamě ale budu muset plán změnit, protože dorazíme do El Porvenir a ne do Puerto Lindo,odkud jsem se chtěla pomalu přesouvat do hlavního města. To mi ale nevadí, hlavně, že se dostanu do Panamy. Jo a cena je bohužel 550 dolarů za pětidenní plavbu s jídlem a vyřízením všech celních poplatků a administrativy. Na jednu stranu je to pro cestovatele s omezeným rozpočtem hodně, a druhou stanu je to za ten zážitek málo. Tak jsem zvědavá na jachtu. Zítra je informativní sraz s kapitánem Luicem.
 




Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...