Další den mi vyšel podle plánu. Ráno jsem vstala brzy, před půl sedmou
odchytila taxíka a nechala se odvézt na vlakovou stanici. Měla jsem
trochu obavy, jestli nebudou jízdenky vyprodané, ale bylo nás tam pět a
půl, takže nebyl problém. U vchodu na nádraží na mě zakřičeli na
přivítanou "hola" dva papoušci. Jízdenka do Colonu (přístavní město na
druhé straně panamské úžiny a panamského kanálu na březích Karibiku) mě
vyšla na 22 dolarů, což je turistická cena za to, že se projedu dobovým
vlakem kolem průplavu. Zaujala jsem místo na vyhlídkové plošině, abych
mohla fotit o sto šest a kochat se krajinou. Bylo slunečno. Přesně ve
čtvrt na osm vlak vyjel ze zastávky,
aby o hodinu později dorazil do zhruba 80 km vzdéleného Colonu.
Vzhledem k tomu, že město nemá nejlepší pověst, nehledě na to, že "staré
město" je jakýmsi velkým slumem (lidé jsou tu podstatně chudší, než v
hlavním městě), prošla jsem se rychle po hlavní ulici, koupila si ke
snídani kousek papáji a zamířila na autobusový terminál, odkud měl
vyjíždět spoj do Portobela - malého přístavu, jehož koloniální opevnění
jsou zapsána v UNESCO. Našla jsem příslušný "diablo rojo", usadila se na
jednu ze sedaček a hodinu a půl se kodrcala tímto legendárním autobusem
podél karibského pobřeží. Jízda do 35 km vzdáleného Portobela mě vyšla
na 1.70 dolarů.
Portobelo bývalo jedním z nejvýznamnějších přístavních měst. Odtud se
transportovala velká část pokladů do Španělska a díky svému významu bylo
obětí i několika pirátských útoků. Během toho nejznámějšího útoku
piráta Henry Morgana v roce 1668 bylo město téměř zničeno. Nepomohla ani
vojenská opevnění.
Městečko působilo ospalým dojmem. Na rozdíl od Colonu jsem ale nebudila
nějaký velký zájem místního obyvatelstva. Na turisty tu jsou již zvyklí a
nechávají je v klidu. Díky tomu jsem se tam cítila velmi pohodlně a v
klidu si prošla všechny významné
pevnosti a památky, vystoupala na zarostlou ruinu Castilla Santiago de
la Gloria, odkud se mi naskytl fantastický výhled na záliv a město.
Oproti pacifickému pobřeží se tu honily mraky a občas trochu sprchlo. Ve
dvě hodiny ( po více než třech hodinách) jsem již neměla co dělat a
vydala se na zpáteční jízdu "červeným ďáblem" (tak zní v překladu název
autobusu) do Colonu. Další výhodou Portobela je to, že za prohlídku
pevností se nic neplatí, jedině expozice v budově bývalé celnice, kterou
v nejslavnější době prošla více jak třetina světového zlata, je
zpoplatněna 3 dolary.
V Colonu jsem se odhodlala na druhou fázi rychloprohlídky mesta. S
největší obezřetností jsem prošla po hlavním bulváru až k moři, udělala
pár fotek a zamířila opět na autobusový terminál. Jaká škoda, že město
nepůsobí moc příjemně, bylo by tam dost fotograficky zajímavých námětů.
Nasedla jsem na expres bus do Panamy. Za 3.70 dolarů! V šest jsem již byla na ubytování. Den vyšel stoprocentně.
A zítra Panama Viejo a pak již odlet do Bocas del Toro :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat