Spakovala jsem si věci a vydala se hledat terminál, ze kterého mi měl
vyjíždět autobus na sever do La Fortuny. Najít malou zastávku byl trochu
problém, byla totiž trochu schovaná, ale podařilo se a po půl deváté
jsem se vydala na čtyřhodinovou cestu vnitrozemím. Občas trochu
dobrodružnou cestu, to když se autobus na poměrně úzké silnici v zatáčce
v horách vyhýbal jinému autobusu. Ale dorazili jsme bez poskvrnky do La
Fortuny a já se vydala hledat vytipovaný hostal "Arenal Backpackers
Hostal", který se sám označuje jako 5 hvězdičkový hostel. Sopka Arenal,
která je jednou z nejaktivnějších sopek světa (soptí již od roku 1968),
byla z části zahalená v mracích, takže nebylo vidět, jestli opravdu
soptí (prý je od října 2010 opět v klidu). Musím ale říct, že je to
impozantní pohled na vysoký kužel, jehož špička je zahalená v mracích,
zdvihající se do výšky 1670 m/m nad městečkem. La Fortuna je sympatickým
městečkem žijícím především z turismu orientovaného na outdoor výlety
kolem sopky, na farting na některé z řek, nebo na canopy tour. Prostě
ideální pro milovníky sportu a adrenalinu.
Součástí služeb hostelu, který má opravdu špičkové služby, je i
zajišťování různých programů. Původně jsem se chtěla vypravit do města,
kde bych si u jedné z renomovaných agentur zakoupila rafting, ale na
hostelu to udělali za mě, navíc u společnosti, kterou jsem chtěla využít
a se slevou (prý mám tvrdit, že jsem student :-) ). takže zítra ráno
vyrazím sjíždět řeku Toro, stupeň obtížnosti III.-IV. Prý, když už mám
za sebou jednu zkušenost, tak to bohatě stačí na tento typ obtížnosti.
Jinak je tu docela horko. Včera jsem klepala kosu na Irazu a dnes se peču pod Arenalem.
Žádné komentáře:
Okomentovat