Takže jsem dnes strávila v Cádizu, kde jsem se mohla před deštěm vždy schovat.
Vzbudila jsem se kolem osmé a před devátou vyrazila do ulic. Naštěstí nepršelo. Bylo zataženo a na východě dokonce vykukovalo slunce.
Po nábřeží jsem došla k jižní bráně v hradbách Puerta de Tierra a nafotila jsem si pěkné panorama pobřeží s katedrálou. Takovou tu klasiku z pohlednic. A pak se začala přibližovat ke katedrále. V jedné kavárně-cukrárně posnídala a pokračovala k věži Tavira, kde se ukrývá camara oscura neboli temná komora. Na prohlídku věže s touto technickou zajímavostí je třeba se dopředu objednat. Měla jsem termín až na zítra, ale šla jsem zkusit štěstí, jestli bych se vlezla do nějakého turnusu dnes. Otvírají v deset. V deset jsem tam byla a nebyl problém. Hned o půl jedenácté jsem se mohla seznámit s nejstarší camarou oscurou ve Španělsku. Mezitím jsem si prošla informace o věži, historii temné komory a Cádizu umístěné ve dvou patrech věže.
Torre Tavira je se svými 45 metry nejvyšší cádizskou věží. Proto se v 18. století stala oficiální strážní věží. Kromě ní je ve městě ještě 128 věží umístěných na střeše domů. V 18. století jich bylo dokonce 160. Jelikož byl Cádiz centrem obchodu se zámořskými koloniemi a přes přístav musely projet všechny lodě se zbožím, žilo ve městě spousta obchodníků, kteří z věží svých domů kontrolovali svoje zboží a situaci na moři. V Cádizu jsou 4 typy věží. A jedna osmihranná, která je nazývána „bella escondida“ (ukrytá kráska). Z ulice ji totiž nelze spatřit, jen z věží.
Na ukázku, jak funguje camara oscura, nás bylo jen osm. V naprosté tmě bylo díky zrcadlu a čočce promítáno dění na ulici na kulatý prohloubený „stůl“. Podle toho, jak byl stůl vysoko, byl ostrý obra domů v blízkosti nebo dáli. Byly nám ukázány hlavní památky. A také jsme si přiblížili nic netušící lidi u tržnice.
Po asi dvacetiminutové ukázce dění v okolí prostřednictvím tmavé komory jsem vystoupala na vyhlídku na věži, odkud je úžasný panoramatický výhled na okolí. Černé mraky nad mořem slibovaly déšť.
Torre Tavira |
Camara oscura |
Došla jsem k pevnosti Santa Catalina. Ale nešla dovnitř. Pevnost Santa Catalina a druhou pevnost San Sebastian od sebe dělí pláž La Caleta. Na ní stojí stylová budova lázeňského komplexu Nuestra Señora de la Palma y de Real, která byla postavená ve 20.letech minulého století. Pláž La Caleta je jedinou pláží ve staré části města. Dnes byla až na pár turistů, kteří se šli na ni vyfotit, a jednoho zřejmě místního beachboye středních let, který na chvíli skočil do moře a pak se promenádoval v plavkách po břehu, a téměř liduprázdná.
Na této pláži se točila jedna scéna z bondovky "Dnes neumírej" s Brosnanem a Halle Berry, kdy měla pláž a pevnost San Sebastian sustituovat prostředí kubánské Havanny ( https://www.youtube.com/watch?v=ml75GSIY8mw ). Plážový bar musel být přistavěn jako kulisa pod lázeňským komplexem.
Bella escondida |
La Caleta a lázeňský komplex |
Cesta k pevnosti San Sebastian |
Došla jsem na druhou stranu k přístavu, kde již od rána stála velká výletní loď. Pokračovala jsem podél barevných turistických značek, které vedou městem, a došla na náměstí plné zeleně Plaza de Mina. V korunách stromů cvrlikali ptáci a papoušci, kterých je tu také požehnaně. Na jedné straně je městské muzeum, ale bohužel je v pondělí zavřené. Jinak by to byla dobrá možnost, jak strávit čas ve špatném počasí. Hlavně by to bylo poučné vzhledem k tomu, že je Cádiz jedním z nejstačích měst Iberiského poloostrova. Jeho počátky jsou datovány již do prvního tisíciletí před n.l. A třeba bych se i dozvěděla i něco o tajemných podzemních tunelech, o kterých panují legendy. Jeden z vchodů do podzemí měl být i z pláže La Caleta, ale žádný jsem neviděla.
Odtud jsem pokračovala k náměstí Plaza de San Antonio a pocestě jsem narazila na čajovnu. Otvírala ale až v pět. Našla jsem multikino, zjistila, co je dnes na programu. Bylo před čtvrtou a první představení Fantastickcýh zvířat bylo až před sedmou. Centrum jsem si již prošla a tak mě napadlo zajít omrknout jiné multikino, které se nachází v nové části města. Od hostalu to bylo asi deset minut chůze. Čekala jsem, že kolem bude běžné obchodní centrum, ale do kina jsem vešla přes Corte Ingles, kde se mi nechtělo další dvě hodiny procházet. A nabídka filmů byla ta samá, co v centru.
Sedla jsem na autobus, který mě dovezl zase do staré části města, našla tu čajovnu a hodinku si vychutnala klidné prostředí s vynikajícím čajem. A pak kino. Pro večeři jsem si pak zašla do čínské restaurace a snědla jsem si ji pak na hostelu.
frito gaditano |
Casa de 4 Torres |
Žádné komentáře:
Okomentovat