Dopolední Sandakan, odpolední výlet po řece Kinabatangan

"Celodenni" vylet k rece Kinabatangan zacinal az po poledni, tak jsem mela dopoledne na prohlidku mesta. Nejdrive jsem chtela navstivit muzeum, ale byla jsem pred nim pul hodiny pred otvirackou, tak jsem to vzala po "historicke" trase k domu americke spisovatelky Agnes Keith, ktery stoji na kopci v rezidencni ctvrti. Vede tam zastresene schodiste.
Pokud je centrum Sandakanu "betonovym rajem", rezidencni ctvrt je plna zelene a peknych drevenych domku. Hned vedle muzea, kterym dum Agnes Keithove je, stoji stylova anglicka cajovna. Bili domek s peknym vyhledem a kriketovym hristem. Ceny tu jsou vyssi.
Dum Agnes Keith je kolonialni dreveny domek obklopeny zeleni. Neni puvodni. Ten puvodni byl znicen pri bombardovani behem 2.svetove valky. Britska vlada ale nechala postavit stejny. A kdo ze to byla Agnes Keith. Americanka, ktera si vzala britskeho lesniho inzenyra, ktery byl britskou vladou poslan na Borneo, aby se zabyval vyzkumem zdejsich rostlin. Agnes stravila v Sandakanu 18 let behem nicht napsala svoje tri nejznamejsi romany (Land below the wind, Three come home, White man returns).
Prvni kniha je o jejim predvalecnem pobytu v Sandakanu, druha kniha o jejim zajeti v zajateckem tabore, kde se musela starat o sveho ctyrleteho syna a treti kniha je o povalecnem pobytu.
Interier domu (bohuzel se nesmi fotit) je skromny, ale pekny. V dolni casti je jidelna a obyvaci pokoj a v patre pak rozlehla loznice, knihovna a mistnost,kde se dnes promita dokument. To vse je doplneno o fotografie, informacni tabule. Behem prohlizeni domu jsem se docetla, ze v dome strasi. Jiz Agnes pravidelne vidavala vysokou zenu a i nasledni obyvatele domu (Agnes s rodinou zde bydleli do r.1952) zazili zvlastni ukazy a zvuky.

Po prohlidce jsem se vydala k cinskemu hrbitovu z 2.svet.valky. Za nim je japonsky hrbitov. Cele misto pusobi opustene. Hlavne japonsky hrbitov je zarostly. Tady se o hroby asi nikdo nestara.
Bylo kolem jedenacte a ja se vydala zpet do hostelu pro veci a pak se sla projit obrim nakupnim centrem, ktere je v jedne budove s velkym hotelem Sheraton. Na 4 patrech tech obchodu moc nebylo. Spise spousta volneho prostoru. Docela plytvani mistem.
V podniku Cool City jsem si koupila mangovy ledovy shake a zamirila pred vchod hotelu Shakelton, kde jiz byla pristavena dodavka agentury Sandakan Hotspot a jeji majitel cekal, az vsichni dorazime. Ja byla na cas. Chvili se cekalo na dalsi. A pak jsme jeste vyzvedavali dalsich sest lidi po ceste.
Pred treti jsme dorazili do resortu v oblasti vesnice Bilit na brehu reky. Pri vystupu z nimivanu na nas cekalo nekolik makaku. Nastesti byli plasi a neutocili na nase zavazadla. Byli jsme uvitani v drevenem pristresku slouzicim jako recepce a jidelna. Ve tri se podaval "caj o pate" se sladkymi koblizky. Ve ctyri jsme se pak nalodili a vyrazili na dvouhodinovou jizdu po rece (nakonec jsme byli na vyhlidkove jizde vice nez dve a pul hodiny). Z prvu nas predjizdeli mensi cluny s mene navstevniky na palube, ale udelali nam sluzbu, protoze pozdeji byly indikatorem existence nejakeho zvirete. Tam, kde se u brehu zastavily, se neco delo. Nejdrive jsme tak objevili krokodyla schovaneho v rece u brehu, pak i jeden ze symbolu Bornea - endemickou opici Kahau nosateho (zde nazyvanou Proboscius monkey). Znakem teto opice je velky frnak a bricho (pricemz ten velky frnak a bricho maji samci, samice maji mensi nos). Kahau se pohybuje kolem mangrovnikovych porostu u vody. Zvlastnosti jsou blany mezi jeho prsty.

Postupne jsme mohli sledovat nekolik skupin techto primatu. Jejich pozorovanim a focenim jsme stravili dostatek casu. Objevilo se i nekolik velkych samcu. Krome nich tam byli i makakove. Na zpatecni ceste jsme u brehu objevili velkeho krokodyla. Take jsme videli lednacka. A jeste opice silver leaf monkey. A jen nekolik par minut od ubytovani se nam postestilo videt v korune stromu velkeho orangutana sumaterskeho. Bornejsti trpaslici sloni, kteri se kolem reky take nachazeji, se nam bohuzel neukazali.
V sedm se podavala chutna vecere a po ni odjezd zpet do Sandakanu.
Byl to zajimavy den, i kdyz me mrzi, ze jsem si nevyhledala agenturu, ktera v ramci celodenniho vyletu kolem reky Kinabatangan porada i zastavku v jeskyni Gomatong. Ta je znama tim, ze zde hnizdi druh vlastovky, jejiz hnizda jsou vyhledavanou pochoutkou mezi Cinany. Hnizda totiz stavi ze slin. Kvuli sberu vlastovcich hnizd, tento ptak malem vyhynul. Nyni je zakazano sbirat vlastovci hnizda.