Když
už jsem v zemi sopek, tak jsem si chtěla i na nějakou vylézt. Na San
Pedro u Atitlanu jsem nechtěla, ale zajímala mě sopka Pacaya, ležící
hodinu cesty od Antiguy. Je jednou z těch aktivních sopek a jejím
specifikem je vytékající láva, kterou lye pozorovat z relativní
blízkosti. Tedy na to alespoň agentury lákají. Ani sem není povolen
přístup na vlastní pěst. Je třeba jít s průvodcem.
Některé agentury nabízejí tour s jídlem, stupným do parku a nevím čím
ještě za zhruba 350 Q, ale jsou i agentury, kde se cena pohybuje na 90 Q
(v ceně doprava a průvodce, který si na konci řekne o spropitné)s tím,
že je třeba na místě zapklatit 50 Q vstupného do přírodního parku, který
je okolo sopky vyhlášen. A jídlo je třeba si vzít s sebou. Já jsem si
zaplatila právě tuhle tour.
Vyráželo
se v 6 ráno, takže jsem si musela zase jednou přivstat. Včera večer
jsem si připravila sendwich a nakrájela část ananasu. Nakonec jsem toho
jídla ani tolik nepotřebovala. Bohatě mi stačila lehká snídaně a iontový
nápoj s sebou. Cesta k vstupu na stezku trvala hodinu a půl. Výstup měl
podle našeho průvodce Neriho zabrat okolo hodiny a dvaceti minut, v
závislosti na naší kondici. Ti, kteří by ale ty čtyři kilometry
nezvládali, se mohli nechat vyvézt na koni.
Šli s námi čtyři malí koňáci, kteří neustále nabízeli "taxi". Až to bylo
občas otravné. Je jasné, že si chtěli na nás turistech něco vydělat.
Cena je ale docela nehorázná - 200 Q.
Nestopovala
jsem, jak dlouho nám to nahoru tvalo, ale v té šedočerné sopečné suti
to dalo docela zabrat. Vycházeli jsme z 1800 metrů nad mořem a měli
dorazit do zhruba 2300 metrů. Sopka je vysoká okolo 2550 metrů, ale až
ke kráteru se z bezpečnostního důvodu nejde. Sopka je stále aktivní a
před dvěma týdny z kráteru vytékala láva. V roce 2010 navíc explodovala a
na pět dní znemožnil popel v atmosféře leteckou dopravu.
Také se již stalo, že tu zahynuli turisté,. když neuposlechli a vydali
se dál, než je dovolené. Okolo sopky jsou ale prý rozmístěné senzory a v
přépadě, že by hrozila erupce, by se tour nekonaly.
Vtipný
byl malý stánek "Lava Store" umístěný kousek od lávového pole. Nabízí
tu šperky z lávy. My jsme ale na ještě rozžhavenou lávu neměli štěstí.
Jen na několika místech to trochu sálalo. Zde nám Neri opekl
marshmellow.
Přidaly se zde další skupinky výletníků. Popravdě, už jsem zažila o
hodně zajímavější tour a doufám, že v Salvadoru ty výstupy na sopku
budou lepší. Tohle bylo takové nahnání nás nahoru a pak zase dolů. Tour
bych zrovna nedoporučovala.
Okolo poledne jsme byli zase zpět v Antiguě.
A zítra se přesouvám na pacifické pobřeží k Sipacate za surfem. V
Paredon Surf Camp budu opět trénovat na vlnách. Tentokrát ale bude
přesun chicken busem, tak snad bez úhony.
MOTTO
"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong
Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...
-
Již několik let jsem se chtěla podívat na ostrov Sa Cabrera. Ten, leží asi 17 km jižně od břehů Mallorky a společně s dalšími 18 ostrovy ...
-
Opět na Mallorce. Opět v pracovním procesu. A opět se vydávám objevovat krásy ostrova. První volno po Velikonocích jsem se rozhodla stráv...
-
Kdo by to byl řekl, že na Mallorce pramení sladká voda, tečou potoky a dokonce jsou i vodopády? Dlouhou dobu jsem Mallorku považovala za o...
Žádné komentáře:
Okomentovat