I
přes zdlouhavé vyjednávání přes mail se společností Gekko Expeditions,
která zajišťuje dopravu mezi některými středoamerickými zeměmi, jsem
nakonec dostala potvrzený pondělní odjezd do Leonu v Nikarague. Obvykle
je nutné jim přes paypal zaplatit dopravu, ale domluvila jsem to tak, že
jsem těch 45 US dala řidiči.
Další věcí bylo, že jsem se ráno musela dopravit ze Suchitota na
benzínku v San Martin, protože pro jednu osobu nezajížděli do Suchitota.
Takže během nedělního dopoledne jsem si udělala výlet do San Martinu a
zjistila, že cesta tam mi zabere hodinu a ne 25 minut, jak mi tvrdili v
mailu..
Takže
jsem v jedenáct dopoledne s plnou bagáží sedla dovnitř benzínky a
čekala na příjezd minivanu. Samozřejmě měl kvůli dopravě zpoždění. Pak
ale již cesta ubíhala rychle. Na hranicích řidič oběhl s našimi pasy
celnice. Poplatek za vstup do Hondurasu 3 US a do Nicaraguy pak 13 US.
Cesta trvala okolo osmi hodin. K dispozici jsme měli wi-fi a filmy.
Po
deváté večer jsem se nechala vyhodit u hostelu Sonati, kde jsem doufala
dostat místo jako dobrovolnice, ale atmosféra hostelu se mi moc
nezamlouvala (představa, že bych v těch provizorních podmínkých měla
strávit měsíc se mi nelíbyla), tak jsem se ráno sbalila a přesunula se
do hostelu Latina, kam jsem také psala kvůli ubytování, ale nikdo se mi
neozval. Prý ale na mě čekali a postel pro mě měli. Tady je již
atmosféra o hodně příjemnější i místo je hezčí (i když kochyně je jen
velmi základně vybavená), tak jsem si zaplatila tři noci a zeptala se na
možnost zůstat jako dobrovolnice. Prý to možná bude možné, ale zatím
nedorazil ten, se kterým bych se o tom měla pobavit. No, když to
nevyjde, tak se přesunu dál v cestování.
Den jsem pak strávila procházkou Leonem a sledováním hokejového utkání Česko-Slovensko.
Zavečer
jsem vystoupala na terasu katedrály, odkud je pěkný výhled na okolí.
Cena 3 US. Navštívila jsem i muzeum umění a muzeum v domě slavného
latinskoamerického poety a leonského rodáka Rubena Daria.
Leon je příjemné město a není třeba tu mt nepříjemné pocity a hlídat si
věci jako třeba v Antigua. Nicaragua by měla být bezpečnější než
předchozí Guatemala a Salvador. To ale neznamená, že usnu na vavřínech.
Minimálně si ale můžu trochu oddechnout.
Ale nemuselo by tu být takové horko!
MOTTO
"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong
Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...
-
Již několik let jsem se chtěla podívat na ostrov Sa Cabrera. Ten, leží asi 17 km jižně od břehů Mallorky a společně s dalšími 18 ostrovy ...
-
Opět na Mallorce. Opět v pracovním procesu. A opět se vydávám objevovat krásy ostrova. První volno po Velikonocích jsem se rozhodla stráv...
-
Kdo by to byl řekl, že na Mallorce pramení sladká voda, tečou potoky a dokonce jsou i vodopády? Dlouhou dobu jsem Mallorku považovala za o...
Žádné komentáře:
Okomentovat