Včera
jsem dostala volno a využila jej k dalšímu výletu po okolí. Tentokrát
jsem se rozhodla zajet do 40 km vzdáleného Estelí a vydat se k vodopádu
Estanzuela, který je ukrytý v NP Tisey-Estanzuela. V google mapách jsem
si nastudovala cestu a místo, odkud bych měla vyrazit. Cesta tam zabrala
hodinu a půl, takže jsem vyrážela již před devátou.
Měla
jsem vysednout před vjezdem do města a odtamtud se vydat cestou mimo
město. Odtud měl být vodopád vzdálen 5 km. Potíž je v tom, že jsem sice
teoreticky znala cestu, ale reál byl jiný. Jakmile jsem
z autobusu zahlédla ceduli národního parku, rozhodla jsem se vysednout.
Park byl odtamtud vzdálen 4 km. Teoreticky mě ta cesta měla dovézt až k
vodopádu, který je hlavním lákadlem parku. Tak jsem se vydala po silnici
vedoucí mezi kopci. Bylo něco po desáté a času jsem měla dostatek.
Slunce pralo, ale naštěstí nebylo přílišné horko. Přesto jsem se během
stoupání do kopců zapotila. Došla jsem do nějaké osady, kde byla další
cedule upozorňující na národní park. Místních jsem se zeptala na cestu.
Ochotně mi poradili. Po cestě jsem se preventivně doptávala na cestu,
protože tam žádné rozcestníky a směrovky nebyly. Byla to ale příjemná
procházka mezi políčky a domky farmářů. 
Když
jsem po dvou hodinách došla do osady Estanzuela, bylo mi jasné, že už
musím být blízko. A taky že jo. Cesta k vodopádu zařínala za branou, na
níž byl nasprejován nápis "salto". Ještě asi necelý kilometr po cestě
dolů a stanula jsem v rokli, kam padal vodopád. Jelikož je období sucha,
nebylo tam tolik vody, jako podeštích, přesto to je pěkné místo.
Bohužel ale plné odpadků. Místní nejsou zrovna nejlepšími ochránci
přírody. Vstupné žádné. Tak jsem poobědvala ovoce a jelikož se blížila
druhá hodina, zamířila zpět k hlavní cestě. V kiosku se suvenýry jsem se
doptala na cestu do Estaeli. jak jsem předpokládala, měla jsem
pokračovat dál po cestě. Byla to t cesta, kterou jsem se měla původně
vydat. Takže posledních 5 km a byla jsem zpět v civilizaci. Nakonec ani
nevadilo, že jsem z autobusu vysedla dříve. Byl to pěkný cca 15
kilometrový okruh. A dobré čtyři hodiny v přírodě. U silnice před Esteli
jsem si počkala na autobus do Matagalpy, který jezdí co půl hodiny.
Zaprášená, zpocená a přismahlá, jsem pak s chutí vlezla pod studenou
sprchu.V Matagalpě mi zbývají poslední čtyři dny a pak se již přesouvám na jih do Masaya.
Žádné komentáře:
Okomentovat