MOTTO

"Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život..." Katka Francová

čtvrtek 20. března 2014

Přesun do Granady

Tak zajímavosti Masaya jsem již viděla a nastal přesun do 16 km vzdálené Granady. Granada je stejně jako Leon pěkné koloniální město. S Leonem v minulosti vedla války o význam. Dnes je oblíbeným turistickým cílem.
Autobusy z Masaya do Granady odjíždějí co chvíli, takže nebyl problém s organizací přesunu. Nechtěla jsem ale vyjíždět moc pozdě, abych necestovala v tom parnu, co tu panuje a taky abych stihla místní architektonické pamětihodnosti. Ubytování jsem měla vyhlédnuté v hostelu Mochilas, která je jen blok od hlavního náměstí s katedrálou. Nikdo se mi ale z hostalu neozval a nepotvrdil rezervaci, tak jsem to zkusila i tak.
Cesta autobusem trvala půl hodiny a přišla mě na 9 cordobas. Orientace v městě naštěstí byla snadná (ne jako v Masaya). Našla jsem hlavní náměstí a pak i hostal, kde pro mě měli zarezervovanou postel v dormitoriu (nechápu, proč mi nenapsali, že pro mě mají místo. Klidně jsem mohola po cestě skončit v jiném hostalu).
Převlékla jsem se a vyrazila na obhlídku města. Na náměstí jsem sedla do kavárny a posnídala lívance (ráno jsem snídani ošidila jen banánem s tím, že se najím v Granadě). V Nica tours jsem se informovala o možnosti transferu na letiště (v nejhorším případě budu muset zaplatit 40 dolarů za odvoz na letiště. Pokud pojede ještě někdo, tak "jen" 20 US). Prošla jsem se k Muzeu čokolády (tady předražená), došla k jezeru Lago Nicaragua, které je největším nikaragujským jezerem, navštívila továrnu na doutníky (Nikaragua patří k předním výrobcům), došla k bývalému vlakovému nádraží a policejní stanici, kde mi sdělili, že mají zakázáno vyměňovat nášivky (ještě to zkusím na Isla Ometepe), po jedné sedla do místní hospody a poobědvala denní menu a pak si zašla ke kostelu Iglesia la Merced, kde jsem vystoupala na věž, odkud se mi naskytl opravdu moc krásný výhled na město. Byla jsem ve věži pod zvony sama a byl to jeden z těch fajn okamžiků, kdy se člověk zrelaxuje a vychutnává si cestování.
Pak jsem došla ještě k dalšímu kostelu a odtud se vzdala najít supermarket Palí. Potřebovala jsem vodu a taky nějaké ovoce. Protože dnes mám přístup ke kuchyni, mohla jsem si koupit ananas, mango...V tom horku tady mám docela velkou spotřebu tekutin a užívám si opravdu chutného ovoce.
Zítra mě čeká přesun na ostrov Ometepe, kde zůstanu přes víkend. Prý je to úžasné místo.










Žádné komentáře:

Okomentovat

Výlet do bývalého kambodžského hlavního města Udong

Na 8:30 jsem měla domluveného tuk-tukáře, který mě měl odvézt do Udongu. Udong je vzdálený asi 37 km severně od Phnom Penhu a býval hlavním ...