První dny v Bangkoku

Mam za sebou prvni dva dny meho thajskeho putovani, ktere jsem stravila v Bangkoku. Muj dojem z tohoto mesta, ktere mnozi opevuji? Chaoz a bordel. Ale uz si zacinam zvykat. Holt jsem v jine kulture. Nastesti jsou tu vsichni mili a privetivi, radi poradi...a temer porad se usmivaji.

Musim priznat, ze prvni den byl pro me docela stresujici. Nejdriv me jeden Thajec upozornoval na levne hotely, jak se tam krade a jak se vsude krade, pak mi domluvil projizdku tuk-tukem k Velkemu buddhovi, do turisticke centraly TAT a zpet za 40 bht (pry byl nejaky buddhisticky den a vsechny tuk-tuky jezdi za levneji), u Velkeho buddhy mi nejaka zena strcila do ruky klicku s ptacky (vubec jsem nechapala, co s ni mam delat), az pozdeji mi vysvetlila, ze je mam vypustit pro Velkeho buddhu). I kdyz mi u vchodu tvrdila "no money", tusila jsem, ze to nebude jen tak a radeji se zdejchla jinym vchodem. Ona me vsak vypatrala a trvala na 90 bht. To jsem odmitla a nakonec ji dala polovinu. Proste prvni den jsem se poucila, ze ani v mirumilovne buddhisticke kulture neni nic zadarmo, i kdyz se tu tvari jako nejvetsi dobraci.

Bydlet na Khaosan Rd. je peklo. Hlavne, pokud se chcete v noci vyspat. Dostala jsem pokoj s oknem do ulice a az do tri nebo ctyr rano jsem poslouchala nejake priserne karaoke z baru pode mnou. Rano mi nastesti na recepci pokoj vymenili a vypada to, ze bych se mohla dnes vecer i vyspat, coz by bylo fajn, protoze zitrejsi noc stravim v autobuse do Chiang Mai. Uz se tesim, az tady z toho chaozu vypadnu a pojedu do prirody. Moc lidi na me.
Vzhledem k tomu, ze mi vcera vsichni Thajci, co se zajimali o to, odkud jsem, jak dlouho se zdrzim v Thajsku a kam mam namireno, tvrdili, ze vlak je o vikendu beznadejne vzprodany a potvrdila mi to i pani v informacnim centru, rozhodla jsem se koupit si jizdenku na nocni autobus. V mistni cestovni agenture jsem zaplatila pouhych 350 bht. Jsem zvedava na ty sluzby.
Dnes jsem si prosla povinne turisticke pamatky: Velky palac + Wat Phra Kaeo, prejela jsem privozem pres reku k "chramu jarnich cervanku" Wat Arun a tady si zase jednou splnila bobrika odvahy, kdyz jsem pri svem strachu z vysek vystoupala po prikrych schodech na cedi, abych mela mesto jako na dlani (no jo, co fotograf neudela pro peknou fotku ;-) ). Pak jsem sla obdivovat leziciho buddhu do Wat Pho a prosla se okolnimi ulicemi. Dalsim mym cilem bylo koupit si repelent na komary (v Bangkoku sice komari nejsou, ale v Chiang Mai ano a je tam i malá hrozba malarie) a krem po opalovani. Sice se to nezda, ale slunce pekne pere, i kdyz se jen tak prochazite po pamatkach. Uz se zacinam chytat.
Timto bych asi muj prvni prizpevek ukoncila. Psat na thajske klavesnici s latinkou, kde "z" je na miste "y" a naopak, neni sranda. Takze omluvte pripadne preklepy, stejne jako chybejici interpunkci.

Doufam, ze mi moje pevna vule vydrzi a brzy sem zase nejaky prizpevek pridam.

Poznámka: Po příjezdu jsem si svoje vyprávění znovu prošla a snažila se opravit všechny gramatické chyby. Chybějící háčky a čárky jsem kvůli autenticitě nedoplňovala.