Dobrodružná tour rezervací Mountain Pine Ridge

Tak nakonec se mi přece jen podařilo najít agenturuu, která by pořádala tour do přírodní rezervace Mountain Pine Ridge. Je to nejstarší rezervace v zemi (1949) a název nese podle borovicovách stromů, které na velké ploše rostou. Nebo vlastně rostly. Před čtrnácti lety byla zjištěna přítomnost kůrovce a jiných škůdců a většina původního lesa je mrtvá. Na mnohých místech je poznat, že stromy chybí, i když jsou vysazovány nové borovice. V parku je několik zajímavých míst, která by ovšem nebylo možné navštívit pěšky. Nutné je vozidlo s náhonem na všechny 4. O tom jsme se také několikrát přesvědčili. Do Mountain Pine Ridge nejezdí žádný autobus, takže prakticky jedinou možností, jak se tam podívat, je zaplatit si tour (a nebo si půjčit terénní auto, i když lepší je to s tou agenturou).

Já jsem na cestu vyrazila s malou agenturou Kin Winik Jungle Tours, kterou vlastní mayský průvodce. Ten také celou akci odřídil a sdělil nám spoustu zajímavých informací nejen o mayské kultuře, ale také o floře. Zde platí, že džungle je lékárnou. Každá rostlina má svoje účinky a Mayové měli velké medicinské znalosti. Děda našeho průvodce Johna byl léčitel zabývající se léřením hadího uštknutí. V Belize je na padesát různých druhů hadů, z toho osm je jich smrtelně jedovatých (na ně ale nebyla sezona).
Vyrazili jsme v devět ráno. Já, dva starší Američané a australský novinář, který se občas postaral o pobavení nás, když chtěl fotit, jak projíždíme kalužemi. Výlet byl celodenní a stihli jsme navštívit většinu hlavních zajímavostí rezervace. První byl vodopád 1000 feet Falls, jehož vody padaly do údolí Hidden Walley. Odtud jsme pokračovali k dalšímu vodopádu Río on Pools, což byla taková mohutná kaskáda. Zde jsme poobědvali a zamířili k jeskyni Río Frío Cave, kde jsme se několikrát brodili řekou (tady jsem měla docela strach z namočeníse, kvůli foťáku). Jeskyně je ale impozantní. Na cestě jsme navíc viděli jaguáří stopy. Ti jsou tady docela běžní, ale možnost spatřit je malá. Jaguár je jedním z mayských posvátných zvířat.
Odtud následovala další návštěva jeskyně, tentokrát v ducho pravé speleologie. Jen s baterkou jsme se vydali prolézat Twin Cave. Občas jsme se plazili úzkými chodbičkami a šplhali po skalních útesech. To byl zajímavý zážitek, V jeskyni byly pozůstatky mayské keramiky. Podle Johna jsme se vydali do mayského podsvětí Xibalba.
Trochu špinaví jsme pokračovali k vodopádu Big Rock Falls, kde jsme se mohli okoupat v řece, ale odpoledne bylo chladné a voda byla taky ledová. Jen John tam skočil.
Odtud to již bylo kousek k poslední naší zastávce na vyhlídce na vodopád Five Sisters Falls. A pak následovala dobrodružná cesta zkratkou, kdy jsme několikrát málem zapadli do bláta, ale naštěstí jsme to vždy překonali. Každopádně to byla hodně drncavá jízda. Cesty v rezervaci a ani příjezdová cesta není zpevněná. A to jsme měli štěstí, že nepršelo. Zpět do San Ignacia jsme se dostali v sedm.
Na večeři jsem se rozhodla zajít do jednoho z podniků doporučovaných Lonely Planet. Bylo tam natřískáno, tak jsem se nakonec nechala usadit k volné části většiho stolu. Společně se s starším Američanem čínského původu. Z mladého páru sedícího u druhé části stolu se vyklubali Češi. Hned se začala zajímavá konverzace o místech, co jsme procestovali. Později se k nám připojil další Američan. Po večeři jsme se rozhodli přesunout do nějakého baru, kde bychom pokračovali v rozhovoru. nakonec se téma stočilo k náboženství a mimozemšťanům. Zdá se, že je spousta cestovatelů. co věři, že mayské, egyptské a jiné pyramidy nejsou dílem člověka dané doby. Hláška veřera: "Mimozemšťan mi vypil pivo" :-)
Každopádně to byl velmi zajímavý poslední den v Belize.