Přejezd do Montezumy

Takže jsem se přesunula zase na další místo a zase se mi zkrátil počet dní, které mi zbývají. A taky počet horkých dní. Pak nastane na nějakou dobu zase zima. Bohužel. Sníh je dokonce i na Mallorce, tak doufám, že s sebou příští čtvrtek přivezu trochu toho tepla.
Dnes ráno o půl osmé jsem nasedla na autobus do Jaco, odkud mi vyjížděl člun do Montezumy. Jízdenku jsem si zakoupila předem přes internet. Zumatours je společnost, která zajišťuje tyto "trajekty" do více míst. Jízdenka mě vyšla na 40 dolarů. Ano, za autobus bych dala podstatně méně, ale strávila bych v něm 8 hodin (z Queposu do Puntarenas, z Puntarenas trajektem a pak autobusem do Montezumy) a ztratila tak celý den.
Při koupi jízdenky jsem zadala místo v Jaco, odkud chci být vyzvednuta a převezena na pláž Herradura, odkud se vyjíždí.
Během cesty do Manuel Antonio jsem si jako orientační bod zapamatovala rychlé občerstvení Subway, tak jsem se nechala vyzvednout tam. K dobru jsem měla hodinu, kterou jsem vyplnila snídaní v podobě jedné z čerstvých subwayovských baget.
Jedním z postřehů je, že autobusy sice vyjíždějí na čas (a ne vždy přijíždějí do cílové stanice včas), ale minivany různých agentur (ať již je to na raft, na canopy a nebo na loď do Montezumy) vás nikdy (nebo jen zřídka) přijedou vyzvednout načas. Ale určitě přijedou. Proto není třeba propadat panice. Byla jsem vyzvednuta s 15min. zpožděním a než jsme nabrali další zájemce, uběhla další půlhodina, kdy jsme podle rozvrhu již měli být na 10 km vzdálené pláži a vyplouvat. Nakonec se vyplouvalo až po jedenácté hodině. Bylo nás okolo dvaceti a naloďování, stejně jako vyloďování bylo docela zajímavé, protože na pacifickém pobřeží moře není téměř nikdy klidné a vlny trochu znemožňovaly přistavení lodi (asi 6 metrový člun) k pláži. Všechny zavazadla jsme zabalili do velkých pytlů na odpadky (prý se během plavby můžeme namočit od stříkající vody), nalodili je a pak i sebe. Rychloplavba k nicosijskému poloostrovu trvala asi hodinu. Ačkoliv jsme teoreticky mohli vidět delfíny a velryby, nic jsme neviděli.
Na pláži v Montezumě byly vlny ještě větší, ale vylodili jsme se a já zamířila najít hotel Luz en el cielo, který jsem si přes intenet vyhledala a na jednu noc zaplatila.Můj původní plán strávit v Montezumě čtyři dny jsem naštěstí na radu dvou Němek v Bocas del Toro přehodnotila. Prý je hezčí Santa Teresa a taky jsou tam ideální podmínky na surfování. Ještě štěstí, že jsem na jejich radu dala. Montezuma je malá sympatická vesnička, ale pláže mě tu moc nezaujaly. Asi bych se tu i unudila. Po ubytování v "hostalu" o pár lidech (asi jsou v něm jen dvě ložnice po 4 postelích) v kopci nad městem, jsem se vydala objevit místní zajímavost a tou je vodopád. Nejdříve jsem vyšplhala silnici nad město, abych se pokochala výhledem na pobřeží a pak se prošla lesem podél potoka k asi 20 metrovému vodopádu. V tůni pod ním se koupalo několik lidí. Na mě ta voda byla trochu studená, možná, kdyby do rokliny svítilo slunce, vlezla bych tam celá a ne jen po kolena. Někteří šílenci lezli po skále podél vodopádu a skákali do vody.
Zítra se ješte uvidí, v kolik hodin se vydám do Santa Teresy. To bude moje poslední zastávka během mého měsíčního putování po střední Americe.