Jako
prvni jsem se vydala k policejni centrale pro nasivku. Po ceste jsem
hledala tanecnu klub Taboo, kam jsem chtela jit vcera v noci, ale opet
jsem jej nenasla. Tak nebude zadna navsteva gay klubu. Stejne jsem v
noci vzdy tak unavena, ze uz se mi nikam nechce.
Policejni stanici jsem nasla, ale "sekuritak" me odkazal na jakousi adresu kdesi ve meste a ze si tam mam nejdriv zavolat. A pak buhvi, jestli nejakou dostanu. Tak jsem to vzdala a vydala se metrem na stanici Jurong East. Mohla jsem jeste o stanici dal, abych si usetrila cestu podel silnice do zahrady. Cinska zahrada je na ostruvku v jezeru Jurong a je pristupna bez placeni. U vchodu do zahrady stala tabule upozornujici, co vse je zakazane v parku delat. Jako vsude v Singapuru. Prosla jsem se kolem dokola a vydala se zpet na metro. To horko me zmahalo. Presunula jsem se na stanici Kranji, kde jsem pak nejakou dobu zjistovala, kterym autobusem se dostanu k valecnemu hrbitovu. Jednalo se o dve zastavky. Ptala jsem se ridicu a vsichni kroutili hlavou, ze tam tudy nejedou, az to vypadalo, ze ani nevi, kterymi zastavkami projizdeji. Nakonec jsem sedla na linku 178 a o dve zastavky dal vysedla a bez problemu dosla na hrbitov, ktery slouzi jako valecny pamatnik a misto odpocinku tisicu vojaku commonwealthu, kteri padli jak v prvni, tak druhe svetove valce a i v pozdejich konfliktech probihajicich v jihovychodni Asii. Hrbitov mi trochu pripominal valecne hrbitovy v thajskem Kanchanaburi.
Vratila jsem se zpet na stanici metra a zamirila konecne do ctvrti Little India. Cesta tam trvala vice nez 40 minut. Vetsinu jsem proklimbala.
V Little India jsem se ocitla v jinem svete. Nejen architektura byla jina, ale hlavne etnicky se tato ctvrt lisila. Po ulicich chodili Indove a muslimove. Zeny byly pratelske, ale chlapi se na me neduverive divali. No jo, sortkym tricko s kratkym rukavem a evropsky oblicej s modryma ocima. A zpusob nabizeni zbozi byl jiny, agresivnejsi. Hlavne v Little India. Prosla jsem se obchudky nabizejicicmi pestrobarevne latky a sarongy, neodolala a koupila si jednu latku (no nevim, co s ni pak budu delat), trpytivymi naramky a az kycovitou bizuterii...prosla jsem se ulicemi a zamirila do ctvrti Kampong Glam, kde se sdruzuji prevazne muslimove a ktera nabizi nadherne kolonialni shophousy. A take sultanskou mesitu, ktera byla verejnosti uzavrena. Obchody v okolnich ulcich nabizely predevsim muslimske odevy, batik, koberce, kose, suvenyry a take domaci parfemy, ktere nalevali do flakonku ruzneho objemu. V jednom obchudku jsem si koupila peknou halenu. Prodavacka byla velmi prijemna a i nakupujici muslimky.
Brouzdala jsem se obchudky a ulicemi a kdyz uz to muj zaludek nevydrzel, sedla do jedne z jidelen a objednala si pozdni obed. Tentokrat kureci rizek s hranolkami. Chtelo to zmenu. V tu chvili se rozprselo. Od poledne lezely nad mestem bourkove mraky. Deste nastesti brzy prestal a ja se jeste prochazela ulicemi. Pojednal jsem palacinku s cokoladou a kdyz se zacalo stmivat a opet prset, sedla jsem na metro a vydala se zpet na hostal.
Ceka me baleni batohu a zitra rano vyrazim smer Malajsie. V Cheratingu na vychodnim pobrezi jsem si zamluvila chajdu a budu par dni surfovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat